Základní věroučné výroky Církve adventistů s.d. a praxe – komplet

 „Někteří lidé se domnívají,že se nic nemá dělat,nejsou-li všichni přesvědčeni,že je to správné.Potíž je,že přesvědčit všechny trvá tak dlouho,že v době,kdy změnu konečně odsouhlasí,už je načase pohnout se zase někam jinam.Není divu,že mnozí lidé věří rčení,že pokrok je pomalé couvání.Oživují starou hádanku:Kolik tradicionalistů je potřeba k výměně žárovky? Čtyři.Jeden ji vymění a zbylí tři budou vychvalovat tu starou“
(J.C.Maxwell- Někdy vyhraješ,jindy se poučíš)

  Byl jsem požádán pro přehlednost,zda bych jednotlivé články nedal do jednoho balíčku-tak prosím zde ke stažení.

Základní věroučné výroky církve adventistů-komplet11933399_719711968172568_1856105919794775930_n

 

Bojíme se Chatrče ?

Snad málo která kniha vzbudila takový rozruch „v upjatých církvích“,jako kniha Chatrč.(1.)

l187145

Mnohými chválena,že jim to blíže osvětlilo povahu Pána Boha a hlavně Jeho vztah k nám a mnohými zatracována,že v ní chybí náboženské důrazy na příslušnost k církvi+důraz na dodržování zákona atd.

Pro ty,kteří ji četli jako já vícekrát a chtějí si krásno po letech zopakovat nabízím po zaslání dotazu krásnou verzi v mp3. namluvenou (i s podkladovou muzikou) ke stažení.

A Ti co jí nečetli si jistě udělají názor bez „předžvýkávačů“ sami.

Mnoho lidí nemá tu odvahu vymanit se ze stereotypu náboženství

zout si boty,však víte,položit nohy na vodu,aby zkusili,jestli…..no,vždyť víte……


 

(1.) (např. ve sboru CASD Luže dokonce proti této knize proběhlo „kázání“)

Demýtizace polopravd o katolické církvi

Stav

Po každé mne udivovalo, že hnací motor adventismu byl vždy „společný nepřítel.“Tak jako by nepostačovalo Boží slovo a radost z evangelia. A tak není divu, že učení je postavené na definicích nepřátel v podobě satana, kterému je věnováno v periodikách a spisech E.G.Whiteové nemalý prostor, až po nenávistné výroky vůči katolické církvi.

Členové často nevědouce reprodukují paranoidní zprávy o spiknutích, pronásledováních a těch (a teď cituji přesně): „kteří sedí na stolici satanově.“ Pokusme se v několika bodech porovnat tvrzení Adventismu versus s katolickou církví.

 Šelma

Toto je tvrzení adventismu

Šelma je světovou, vlivnou mocí. (Zj 13,3.7) Nikdo nemůže popřít, že papežství ve středověku bylo opravdu světovou mocí, a tak splňuje charakteristiku podanou v proroctví.

 

 

Formálně světská vláda papežů – instituce papežství existovala od poloviny 8.století– prakticky přestala existovat v době likvidace církevní vlády v roce 1870 a tato světská vláda papežů se omezila do části Říma – Vatikánu. V tomto období 756-1870 papežství nehrálo roli světové moci. Nebylo to tak ani za středověku. Tenkrát byly vlivy papežství známé – ale jen v západní Evropě. Celé velké kontinenty: východní Evropa, Afrika, Asie a obě Ameriky ve středověku o papežství a jeho světové neskutečné moci nic neslyšely. Zatím je tento argument naprosto nedosažitelný .

Pokud bychom chtěli znásilňovat text a vidět v něm své projekce můžeme tvrdit např.:

– právě adventismus se stal světovou a vlivnou mocí.  „Církev Adventistů není jen institucí, i když připisuje velkou váhu církevnímu pořádku, přesto je hnutím a to hnutím důležitým a pružným. Již nyní (1987) je tomuto hnutí teoretickým zásahem církve připraveno znamení universální a světové církve. Zopakujme ještě jednou: jestli vezmeme, že v roce 1987 na světě existovalo – jak uvádějí statistiky ONZ – 255 krajů, tak církev Adventistů vykonávala formálně své dílo ve 184 krajích obsahujících 4.734.737.000 lidí světa.

Skrze adventisty ohlašované datace počátku a konce dominace papežství nemají nic společného se skutečností a jsou následkem dějinnými manipulačními fakty. Jak jsem již napsal, světská vláda papežů začíná v polovině 8.stol., v době vzniku náboženského státu. Adventisté toto datum přemisťují na rok 538 – na datum kdy se nestalo nic.

Šelma obdržela smrtelnou ránu, která byla uzdravena (Zj 13,3). Tehdy za ní šel celý svět. Papežství bylo zraněno, což byla smrtelná rána, když v roce 1798 Berthier, generál Napoleona, uvěznil papeže, který za dva roky zemřel. (…)

Polovina Evropy si myslela, že tato příhoda přinesla konec papežství. Přesto Bůh předpověděl, že rána bude uzdravena, že vliv papežství bude růst až do doby, kdy svět půjde za ním. Dokonce nováček dnes pozná, papežství do jisté míry je největší silou, která má na zemi vliv. Papežský vliv a moc vzrůstá s každou cestou papeže Jana Pavla II. Milióny lidí z celého světa pohlíží na směr současného papežství jako na jedinou naději pro světové sjednocení, milost pokoje, tak důkladně, jak předpověděl Bůh. Takto tedy papežství splňuje další bod identifikace.

No tohle je nesmysl. Například avignonské zajetí je období let 13091378, kdy papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii a tomuto ASD nepřikládají žádnou váhu, nehodí se to do proroctví 2300.

Uvěznění papeže Pia VI. nebylo pro katolicismus žádnou znamenající událostí. Uvěznění papeže nebylo smrtelnou ránou, která byla uzdravena. Ale pojďme se podívat, kdo v době největšího rozvoje začal prožívat vážnou krizi. Tak o tom píše publicista CASD Lyko: „V době imponujícího vzrůst se církev neobešla bez vnitřních bojů, které znamenaly pro mladé společenství vážné náboženské nebezpečí, které je mohly vyvést na scestí dogmatismu a církevnictví. V měřítku postupů díla uprostřed vyznavačů začaly vzrůstat pocity spokojenosti pýchy. Místo důvěřivé víry v zásluhy Krista zjevil se doktrinismus a legalismus. Zásada ospravedlnění z lásky skrze víru v Krista byla v církvi Adventistů vždy vyznávána, ačkoliv během času se začal na ni brát čím dál menší ohled a vystrkávaly se na přední místo otázky zákona. Byl to vysoce škodlivý stav věci. (Z. Lyko: církev Adventistů sedmého dne, s. 48-49)

Tato krize může být zrovna tak vztažena na Adventismus. Ona smrtelná rána. Ta rána byla vyléčená a vlastně čteme: „Avšak díky varování pocházející z poselství E.G.White byla krize včas rozpoznána a překonána. V roce 1888 se konala schůze Generální Konference v Minneapolisu, na které bylo učení o „ospravedlnění z víry v Krista“ znovu upevněno a vydáno. Dříve osvobozené duchovní moci ochránily církev před lhostejností a zajistily mu další postup. (Z. Lyko církev Adventistů s. 349) Zatím se znovu ukazuje, že pokud bych použil stejnou prapodivnou metodu „výkladu“, tak i Adventisté mohou splňovat předpovězenou povahu charakteristické šelmy.

Mnoho lidí si klade otázku, co znamená ono číslo 666 a podle toho se snaží identifikovat šelmu. Jak jsme již ale psali, musí souhlasit všechny identifikační znaky, které jsou v Bibli uvedené, a číslo 666 je  pouze jedním ze znaků – číslo šelmy.  Prostudujete-li si v uvedených článcích znaky šelmy z moře, zjistíte, že všechny sedí právě na Papežský systém.
„Když přijde zkouška, bude jasně ukázáno, co je znamením šelmy. Je to zachovávání neděle.“ 7BC 980.

EGW zdroj stránky CASD Brandýs/Neratovice
http://www.casd-brandys.cz/products/jsou-cipy-znamenim-selmy-666-nebo-jen-prostredkem-jeji-moci-/

 

Tuto charakteristickou vlastnost šelmy podobně jako i jiné vlastnosti šelmy mohu zrovna tak krkolomně heroizovat na adventismus. (Pro jistotu podotýkám, že toto snažení je trapné, ale jen na ukázku-kam to vede, když se dělají tyto hereze). Definice „vyznání Adventisty“ zní v anglickém jazyku: „cultus Adventista“. Římská hodnota písmen tohoto názvu se rovná 666. Podívejme se, zda to tak opravdu je:

C  U  L TU S       A D   VENT I STAE

100 5 50 _ 5 _       _ 500 5 _ _ _ 1_ _ _ _= 666   SMAJLÍK

 

 

 


 

MIMO CÍRKEV NENÍ SPÁSY

Z nebe je nám dán mandát kázat věčné evangelium a Kristovu spravedlnost, směle hlásat pád Babylonského odpadlického náboženství a varovat svět, aby nepřijal znamení šelmy, ale místo toho, aby byl zapečetěn pečetí Božího věčného znamení autority – sedmým dnem sobotou.

……patříme do v nebi zrozeného adventního hnutí – patříme do církve Adventistů sedmého dne, Boží církve ostatků.

předseda CASD T.Wilson -Generální konference 2011

 

Vysvobození Adventistů sedmého dne v Hirošimě v roce 1945

Náhle zazněl obrovský výbuch atomové pumy, která byla použita k rychlému ukončení války. Silný orkán přeletěl přes nic netušící skupinku věřících, aniž by jim ublížil. Slabé zemětřesení, které následovalo, teprve  všechny vzpamatovalo. Tento výbuch si vyžádal 100 000 obětí, ale Bůh své dítky ochránil.

                                  zdroj portál Znamení času 2011 CASD

 


 

 Neomylnost a uctívání papeže

Tvrzení Adventistů je úplně falešné. Papež nenosí oficiální znak „Zástupce Syna Božího“ (Vicarius Filii Dei), ale titul „Zástupce Krista“ (Vicarius Christii). Název Vicarius Filii Dei byl vymyšlen protivníky papeže. Tento znak se nenachází na žádném oficiálním papežském dokladu. Papežové neužívají takovou formuli.

Oproti tomu by se měli adventisté sami zamyslet nad formulací svého kréda:

Ke spisům své prorokyně :

The Gift of Prophecy 18

the ministry of Ellen. G. White. As the Lord’s messenger, her writings are a continuing and authoritative source of truth which

…..autoritativní a přetrvávající zdroj pravdy……

 

 Uctívání pany Marie

…že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,« [Lk 1] Podivné, že na tento text se v adventismu nekáže.

Celý omyl kritiků mariánské úcty (nemyslím přehnaného zbožňování) tkví v tom, že nedokáží rozlišit, co je pocta a co Bohopocta, co je duleia co už latreia, co je poklona a co je klanění. V úctě máme mít všechny lidi, protože jsou Bohem stvořeni a milováni, zejména pak ty, kteří se přičlenili ke Kristu v jednom těle a předešli nás ve znamení víry.

Latreia – označuje chválu náležící jen Bohu.
Duleia – se užívá při uctívání Marie a svatých.

Pokud mají katolíci Marii v úctě, tak je to pro její Fiat.(Nikoliv auto), ale staň se. Fiat mihi secundum verbum tuum-ať se stane podle tvého slova. A v tom jí nesaháme často ani po kotníky.

Ještě Kalvín ustanovil za součást kalvínské bohoslužby modlitbu Zdrávas Maria, rovněž další reformátoři.

Oproti tomu by stálo za to se zamyslet nad vztahem CASD k osobě E.G.W a jejích výroků o sobě samé :

„Pravdy, jež mi byly předány jako poslu Páně, platí navěky…..“

-Lt 350, 1906 {PM 359.1}

„Tyto knihy obsahují čistou, nezkaženou, nezměnitelnou pravdu“

(Letter H-339, December 26, 1904, White Estate)

„Všechny tyto pravdy jsou učiněny nesmrtelnými v mých spisech. „

{8MR 319.320} Letter 50, 1-30-1906

 O tom, jak je v adventismu E.G.White glorifikována a uctívána mluví fota sama za sebe .

socha E.G.W.

mládez a E.G.W.


 

 Pronásledování světitelů soboty (nedělní zákony)

Šelma bude bojovat a pronásledovat svaté (Zj 13,7). Je dobře známou věcí, že papežství pronásledovalo a ničilo pečlivé a věrné křesťany. Odehrávalo se to v době temného středověku, zvláště v letech kontrolovaných touto mocí. Hodně dějepisců hovoří, že uprostřed doby velkého pronásledování zahynulo pro svou víru více než 50 miliónů lidí. Církev se domnívá, že tímto způsobem činí Bohu službu, že potlačuje kacířství, ale faktem zůstalo, že církev pronásledovala a ničila. Hodně současných katolíků potupuje toto pronásledování. Avšak papežství splnilo i tento bod. Hodně věcí mohou zastupovat doplňkové otázky, avšak zde bez jakékoli pochybnosti tvrdíme, že šelma ze Zj 13,1-8.18 je papežství. I tato moc má své znamení.

Divný je naproti tomu vzatý počet 50 miliónů lidí. Žádný odpovědný historik nic podobného nenapíše, když k tomu nemá postačitelné zdroje. A ty, které jsou, dovolují tvrdit, že trest smrti byl až tím posledním trestem, který inkvizice ukládala. To co vím, tak byly používány nejčastěji jiné tresty.

Co se týká pronásledování křesťanů, není snad křesťanský portál, kde by samotní členové adventismu nezačali napadat (pronásledovat)osobní víru katolíků. Za zmínku stojí i vydírání ze strany rodin, pomlouvání od kazatelů na všechny ty, kteří se rozhodli tuto organizaci opustit. Mohl bych zde popsat mnoho osudů v Českém prostředí, kde se po jejich zveřejnění, že už nemohou být členy pro své svědomí, začalo tahat na ně „špinavé prádlo.“ Díky tomuto mohou naplňovat poslední znak totožnosti šelmy.

Jestliže se snížíme na úroveň sekty, vždycky je to možné připsat komukoliv-cokoliv. Na tento způsob je možné přišít každému záplatu.

 

   Až mě mrazí, jak arogantně prosazují „papežskou neděli“ i když nemají jediný biblický důvod, ani Boží pověření. My, kteří máme dostatek biblických důvodů pro sobotu, a máme také Boží pověření, mlčíme…

Mimochodem, včera jsem si náhodou přečetl následovné: „…Tak jako bylo obležení Jeruzaléma Římskými armádami židovským křesťanům signálem k útěku, tak bude přijetí ze strany našeho národa v prosazování výnosu „papežské sobotě“ (t. j. neděle) varováním pro nás. Pak bude čas k opuštění velkých měst, k přípravě na opuštění těch menších do odlehlých domovů na vzdálených místech mezi horami.:…“ 5T 464, 46 

R.Uhrin- člen CASD

 

– Před kým nebo čím máme utíkat, kdo je tím nepřítelem? Katolíci? Armáda? Policie? Američani?

– Proč máme utéci? Abychom se někde skryli? V dnešní době družicové špionáže schopné snímat s přesností na centimetry zemský povrch ve dne i v noci, dokonce v infračervené oblasti spektra? Abychom si vypěstovali něco k jídlu, protože nám nikdo nic nedaruje? Opravdu dle předporozumění E.G.W. ,jsou všichni lidé žijící ve městech hříšnější? Jsem já na vesnici lepší ? viz.

„přednášky“Enochova vesnická základna- J. Pospíšilík,

J. Konečná, R. Uhrin Nenačovice 9. – 11. 3.2012

– Kam máme utíkat? Je k dispozici dost jeskyň a skalních slují, kam družice nevidí? Do jakých hor mají utéci obyvatelé Nizozemí? Kam obyvatelé z přelidněné Bangladéše?

– Kdo má utéci? Jen adventisté? Obyvatelé jakých měst? Měst nad sto tisíc obyvatel? Nad milion? Podle jakého klíče?

Plány Vatikánu

např. bod 6. – Poukázat na to, že spisy E.G.Whiteové jsou falešné

bod 10. Adventistům s. d. vysvětlit, že pokud se nesjednotí s katolíky a protestanty…budou považováni vinni za každé zlo a neštěstí, které přijde na zemi.

                                          Zdroj: portál Znamení času CASD

 

Opravdu nemá adventismus sám problémy se sebou, že se musí neustále pouštět do útoků proti jinověrcům? To v Písmu neumí nalézt nic jiného a hezkého, než tvrzení pro paranoidní zprávy?

Volání po jednotě

   Gn11,1 Celá země byla jedné řeči a jedněch slov.
2. Jak táhli od východu, nalezli v šineárské zemi pláň a tam se usadili.
3.  Řekli jeden druhému: Nuže, udělejme cihly a důkladně je vypalme. A měli cihlu místo kamene a asfalt měli místo malty. 

  1. A řekli: Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi, a uděláme si jméno, abychom se nerozptýlili po celém povrchu země.
    5. Hospodin sestoupil, aby viděl to město a věž, které lidští synové stavěli.
    6. Hospodin řekl: Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč, a toto je začátek jejich činnosti. Tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí udělat.
  2. Nuže, sestupme a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého.
  3. Tak je odtamtud Hospodin rozptýlil po celém povrchu země, a přestali stavět to město.
    9. Proto nazvali jeho jméno Bábel, neboť tam Hospodin zmátl řeč celé země a odtamtud je Hospodin rozptýlil po celém povrchu země.

                               Gn 11:1 -9 Český studijní překlad

 

 

Popis vypravěče nás upozorňuje na zajímavá místa.

Verš 1. – Země byla jednotná v jiných překladech v řeči i činech nebo doslova jednoho rtu.  Asi bude smutné vykládat tyto verše stylem, jak čtu, tak plácám (common sense), že se dohodli na jednom jazyku. Zde milovníky např. angličtiny zklamu. Tam asi stěží poselství pisatele ohneme. On popisuje jednomyslnost.

  Hurá!!! Zvolají mnozí volající v dnešních dnech po jednotě. Hesla o seslání „deště v jednotě“ a agitační programové volání „100 dní modliteb“. Vždyť by to mohlo být pěkné ! Co je na tom špatného?

  Jenže ve verši 2. vypravěč popisuje pátrání po Edenu v mezopotamské oblasti. Lidé nejsou spokojeni s tím co mají-a pátrají a šátrají. Hledají dveře do ráje. Opět to zní svatě a hezky. Ale oni proto zvolili vlamování se do Božích aktivit a to právě tím, co je nebezpečné. Náboženské horlení s vrcholem v nebi. Tolik zaštítěný fundamentalismus, který se neptá-on ví, kde je vrchol, kde je cíl a jak se k němu dostat.

Verš 3. a slůvko „nuže“, které jiní překládá jí jako „ do toho“ zní a vyjadřuje onu horlivost pro dílo, zapálenost, optimismus pro toto velké dílo. Kdo by se v tom davu dovolil zastavit a říct: „Lidi není to trapný?“ Kdo by se pod tlakem svatých kyjů dovolil přece brzdit  Boží dílo?

 Nikdo se neozval…ale to asi už známe. Vždyť vše pragmaticky funguje. Cihla k cihle. Stavba roste, lid má chléb a hry. Cítí se být nábožensky kompenzován. Je    J E D N O T N Ý.

  Problém je v tom, že toto vše je jaksi mimo Boží zájem, Jeho záměr a už vůbec silně neprospěšné pro lidi samotné. Ona svornost v jednotě je pěkně popisována v jednom citátu:I ďáblové jsou spojeni svorností zatracenců. J. Milton

Text samotný prozrazuje ono falešné podhoubí špatného náboženství. Výraz cihla (hebr.lebéná) má stejné označení, jako název měsíčního božstva, k jehož ctitelům patřil i Abrahámův rod. Je tam jasná obliba biblických pisatelů psát v narážkách.

Verš 4. Ukazuje, že výrazy „být Bohu co nejblíže“ znamenají vlastně mít Boha po ruce pro své odůvodnění, pro své plány. Zaštítit se Jím bez Něho. Tam kde člen pod tlakem zákonictví není schopen vše dodržovat-tam nevěří nejen už sám sobě, ale i v konečném důsledku nevěří už ani Bohu, že je Bohem sestupujícím. Proto se k němu musí prostavět na falešném lešení náboženských motivačních programů.

   Verš 5. ukazuje na skrytý humor. Je to ironická polemika, které se často lidé sektářského uvažování bojí. I proto se často opakuje před členy, že “křesťan by neměl být ironický…“.

Hospodin sestoupil. Z vlastního rozhodnutí. Nepřivolalo Jej ani náboženské horlení, ani jednota, ani modlitební řetězce. Ani schémata časových přímek, kde se mu přikazuje, kdy a kam se má přesouvat. Sestoupil ve svém čase.

Verš 6. Nejde o to, že by si Hospodin dělal ochranu svých výsostních zájmů, ani o trest. Je to opatření k ochraně člověka,aby zůstal lidský. Toto by si svoji náboženskou horlivostí mohl přivodit. Tam kde si myslíme, že ať už jako církev, nebo jako jednotlivci, že si učiníme jméno, tam už v zárodku nastává rozklad,nedorozumění,zmatení a hlavně blábol. A věru, že těch blábolů je poslední dobou dost….

 

Kde není Bůh

Onehdy jsem přemýšlel na tím,jak by to vypadalo,kdyby se ze vztahů vytratil vstup Božího slunce a z náboženských příruček síla Slova.Tak jsem k tomu složil a natočil písničku.

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- Epilog

Při popisu 28. věroučných výroků CASD mi hodně členů (z ČR) sdělilo, že oni tomu takto nevěří, že to takto nedodržují, ani neuvádějí do praxe.

Zůstává stále tedy otázkou:

– pokud se víra nedědí, ale je to osobní intimní rozhodnutí jedince

– pokud platí ono na každý den zkoumejte, zda-li je to tak

– pokud jde o následování Krista a nejen pragmatického chodu zdánlivě fungujícího klubu

– pokud víra dělá člověka svobodným, bez vydírajícího prvku rodiny, příbuzných a

ekonomických vazeb

– pokud pro člena vůbec není rozhodující a zajímavý nosný prvek 22.října 1844

– pokud člen nezná, nečte, neuznává neomylnost spisů E.G.White

– pokud roky nesouhlasí s učebními pomůckami sobotní školy

– pokud si o sobě člen nemyslí, že je jediný a pravý ostatek

– pokud nedodržuje sobotu v plné dogmatice tak, jak je v učení popsána, atd., atd.

… tak proč, když nesouhlasím a nepraktikuji z 28. článků třeba 15. – 20., být členem a zavazovat se k tomu? Proč obelhávat sebe i členy kolem mne?

Když vidím, že za velmi dlouhou etapu není sebemenší snaha v církvi s něčím pohnout a naopak se přitvrzuje, proč se na tom svoji účastí (i finančně) podílet? Po každé konferenci zaznívají slova: Je třeba dalších 5 let počkat. (1.)

Když forma vedení, periodik, duchovního schématu života sborů je řízena shora z GK z pozic, se kterými nesouhlasím?

file_foto_329

Přestože si vedoucí činitelé CASD ČR na konferenci odhlasovali a slíbili, že budou chránit normální členy před obtěžováním, neomaleností a bludy členů zastávajících kontroverzní postoje (2.) a toto evidentně nedodržují, ba naopak hájí a omlouvají ještě tyto praktiky (3.), tak zůstává člen vydán napospas radikálnímu a fundamentalistickému hlavnímu proudu uprostřed sborů. Nikdo si nedovolí zastat se jej, ať už ze strachu kvůli pozici zaměstnance církve a případné ztrátě finančního zabezpečení (4.) nebo jen pro čistý pragmatický klid zametačů problémů pod koberec.

Je smutné, jak se za poslední roky vytvořilo prostředí, kde bojuje za zdravý rozum cca 3 – 5 členů v diskuzích, v nichž se pak ukáže, že jediný, kdo se nebojí, je nakonec člen katolické církve. Dopředu je znám výsledek každé diskuze – prostě nepřekročí stín již předem daný spisy E. G. W. Vždy se tam objeví „dozorci pravdy“, kteří v podobě svatých kyjů uvedou vše na správnou kolej. Náhle teologové CASD, ti, kteří znají původní text, historii, paradoxně mlčí. Ze zkušenosti let minulých už ví, že není dobré si to s „některými lidmi“ v církvi rozházet.

Opravdu jsou povinni členové namísto ztišení se, bohoslužby, setkání s živým slovem, lavírovat a balancovat uprostřed tohoto? Musí neustále hledat omluvy na do očí bijící nesmysly a tvářit se, že neexistují? Opravdu můžeme nazývat reformací ono klasické české zápecnictví?

Občas sice zazní protesty ve stylu Járy Cimrmana – v podobě jeho odvážné básně Svou pravdu nebudeme skrývat – ukrytou odvážně v násadě od krumpáče.  Ale nic to nemění.

Na Titaniku se pouze přesouvají lůžka.

 

 

—————————————————————————————————————–

(1.) A to se jedná o tak banální věc, jako třeba uznání toho, že ženy mohou být obdarované Duchem svatým pro  službu z kazatelny – nemluvě o dalších důležitějších aspektech.

 

(2.)  Vize pro CASD v Československé unii pro rok 2014-2019

bod. 6

http://www.casd.cz/wp-content/uploads/2014/05/Vize_unie_2014_2019_final.pdf

(3.)  Výsledok hlasovania treba rešpektovať, ale netreba sa vzdať zápasu o zrovnoprávnenie postavenia žien v cirkvi adventistov a ich efektívnejšieho zapojenia do služby. Je to morálna výzva, ktorá je biblicky a historicky oprávnená a teologicky zdôvodniteľná. Vedeniu Generálnej konferencie prajem veľa múdrosti a Božie vedenie, pretože v súčasnej situácii bude treba úsilie o zachovanie jednoty cirkvi zdvojnásobiť.

………..Niet najmenšieho dôvodu na duchovnú depresiu .

                                                      Otevřený diář předsedy CASD M. Pavlíka

 

(4.) Adventistická církevní administrativa sice ráda hovoří o jednotě, avšak ve skutečnosti pragmaticky připouští v samotném základu bezbřehý teologicky pluralismus, což je extrémně potvrzeno tím, že mlčky nejen přihlíží k tomu, že jedna církev je tvořena ariány i křesťany, ale dokonce navazuje s ariány spojenectví. Tím však žádnou skutečnou jednotu nebuduje, ale namísto prostoru pro dialog spíše vytváří podhoubí pro radikalizaci okrajových proudů. Zodpovědností administrátorů církve však nemá byt na prvním místě udržování instituce v chodu a vymýšlení nových misijních strategií, ale  ve smyslu Kristových slov  usilování o jednotu, jejíž základ musí byt teologický a nikoliv manažersko-ekonomický.

B.Jetelina,  ASD mezi modernou a postmodernou, str. 148.

 

Pozn.autora – Není tajemstvím, že nejvíce odvážná kázání mají už jen  ti,kteří odešli z přímého zaměstnaneckého poměru církve nebo do důchodu.

Přesto, že mnozí „vědí“, toto je nejspíše „výhodnější“ – http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/prebenda

Střežení jazyka, přikrývání cizích přestoupení vs. pomluvy a donašečství. -Tomáš Plechatý

Rozhodl jsem se dnes kázat na téma přikrývání přestoupení.

  • 2. Korintským  12:20   Zobrazit verš v kontextu celé kapitoly  |  Obávám se totiž, abych vás při svém příchodu neshledal, jakými bych vás mít nechtěl, a abych také já nebyl shledán, jakým vy mne mít nechcete – aby nepovstaly sváry, řevnivost, vášně, neurvalost, pomluvy, donašečství, nadutost, zmatky.

Je to proto, že už delší dobu pozoruji ve svém nejbližším okolí, jak v práci, tak i v těle kristově – mezi bratry a sestry v Ježíši, našem Pánu, že lidé tráví společný čas právě i mluvením o cizích přestoupeních.

Chybách, prušvizích, trapasech. A téměř to je zvykem jako forma společenské zábavy.

Byl a je to i můj zvyk. Nejsem tomu rád, ale je. Musím to odkládat jako ostatní zlozvyky starého já.

Pokud jde o nás věřící mrzí mne to ještě více, toto slýchat, neboť my bychom měli znát Boží vůli. Co ale vidím, je že my věřící o tom nemáme celkový obraz z písma a ještě obhajujeme své chování, které není laskavé.

Boží výzva k ovládání jazyka:

  • Pravda – o tom není žádných pochyb, že Bůh mluví pravdu a nechce abychom lhali, Nebo křivě svědčili. Toto není jen u soudu – kdykoliv o někom mluvíme, tak o něm vydáváme svědectví.

 

2) Určitost – Ať naše slova jsou ano,ano – ne,ne, co je nad to je ze zlého. Nemá smysl mlžit a vykrucovat se, nebo dlouze chodit okolo horké kaše.

 

Koloským 4:6 Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit.

 

Vyjímky: Ježíš ne vždycky odpovídal pravdu – nechtěl některé věci prozradit, nebo se nechtěl chytit do pasti. Pak prostě odpověděl protiotázkou, nebo mluvil v podobenství.

 

S tím bychom asi všichni souhlasili, proto to nebudu roztahovat.

 

3) Odpouštění hříchů, neodsuzování

Sama podstata evangelia – nepřemáhat zlo zlem, ale odplácet dobrým. Milovat i nepřátele. Jako Ježíš odpustil nám tak i my máme odpouštět jeden druhému.

Například v Janovi 8,3-11 Ježíš veřejně neodsoudí ženu přistiženou při cizoložství.

Ani zde není moc co vykládat, neboť to již vše znáte.

4) Kárání, domlouvání a usvědčování

Zde už se dostáváme k obtížnější části ovládání našeho jazyka. Nemáme odsuzovat, ale přitom máme být schopni rozsoudit.

1 Timoteovi 5,20

1 timoteovi 5,1 -2

Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.

 

1 timoteovi 6,17-18

Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní,

 

2.timoteovi 2,2,14

Toto připomínej a před tváří Boží naléhavě domlouvej bratřím, aby se nepřeli o slova. Není to k ničemu, leda k rozvrácení posluchačů.

Pavel například veřejně napomenul Petra, který se odděloval od křesťanů z pohanů kvůli křesťanům ze židů – viz. Gal 2,11-12

 

I když toto je již pokročilé ovládání svého jazyka věřím, že i toto známe a v srdci chápeme, že je potřebné občas někoho napomenout.

Ježíš k tomu dává ideální návod: Matouš 18,15-17

Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.

Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď‘. Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.

 

  • mluv s člověkem mezi 4 očima!!! Sám a přímo s ním!!
  • mluv s ním znovu a přiber si svědka 1-2, ale opět ty mluv s ním!!
  • jdi a oznam to církvi= obrať se na bratra staršího ve víře, ostatními uznávanou autoritu, aby on mu šel domluvit, že snad poslechne moudrého bratra staršího ve víře.
  • Až když všechno selže, tak se s ním přestaň stýkat, veřejně dej najevo své oddělení se od jeho jednání. Ale ani tehdy není psáno, že bys o něm měl veřejně mluvit špatně. Skončil bys jako farizeus v modlitbě (Bože děkuji ti, že nejsem jako tento celník“ L 18,11)

 

Teď jsem zde nemluvil o nesouhlas s chybným učením, nýbrž o nesouhlas s přestoupeními spojenými s konkrétním člověkem.

 

…………………………

No a nyní když jsme probrali jak by to mělo vypadat, tak chci konečně přejít k jádru co mne trápí.

Jmenuje se to pomluvy a donašečství.

Stane se, že bratr nebo sestra se mnou nejednali vlídně a dobře, ale urazili se, nebo mne neprávem z něčeho nařkli, umlčeli mne, cokoliv.

A já poté při rozhovoru s jinými přáteli nebo ve shromáždění to vytáhnu jako příběh z poučením a zmíním toho člověka a jak se špatně zachoval, když jsem k němu mluvil pravdu.

Příběhy o jiných lidech můžeme říkat abychom vyvýšili sebe – jak správně jsme se zachovali, nebo jací jsme byli pokorní a chudáčci – nebo prostě jen, abychom získali pozornost a tím jakousi formu hodnoty od ostatních lidí. Aby řeč nestála.

Pokud mluvím o bratrovi a popisuji i jeho pohnutky, nebo myšlenky, které mi osobně neřekl, pak se domýšlím a pokud očekávám, že byly negativní, pak je to pomluva!

A i kdybych mluvil jen a jen to, co přesně řekl a jak u toho vypadal a jaká gesta používal a není to k jeho chvále a vážnosti, pak je to donašečství!!!!

Lidé se mi brání a říkají: ,,ale já nepomlouvám, je to pravda, on to opravdu udělal! On to tak řekl, on byl hrubý/sprostý, já ho jen cituji!“ Budiž nejsi pomlouvač, ale donašeč, bible má paragraf i na tebe :-D.

Domnívám se a jsem o tom přesvědčený, že neexistuje žádný hřích, nebo přestoupení, které by bylo správné vynést na světlo před kýmkoliv, jestliže jsem ho nejprve neoznámil přímo tomu člověku!

Proč se má tvůj bratr dozvědět tvou kritiku z doslechu až od někoho jiného?

Jestliže vystoupil hříšník veřejně Jako Petr, tak Pavel i veřejně vystoupil proti němu, ale opět mluvil nejprve i před ním, nepočkal až odejde.

Nadto bratří jsme vyzváni abychom přikrývali hříchy, hasili sváry a domlouvali vlídně. Abychom jako láska nepočítali křivdy a jako Bůh nepřípomínali dřívější chyby a viny, když ty naše již byly smyty.

Je blažené a dobré přijít na místo, kde víte, že vás lidé znají i s vašimi chybami a přesto víte, že o vás mluví s láskou a úctou.  Hebrejsky doslova, že jste těžcí v jejich ústech :-), když víte, že vaše osobní selhání jsou u nich v bezpečí když se svěříte. Když víte, že pokud by cokoliv proti vám měli, tak se to dozvíte rovnou a přímo od nich a tedy máte pokoj a důvěru, že žijete bez sváru.

Potom nebudou lidé muset hledat utěchu v hospodách, kde je vyslechnou a neodsoudí, když ji budou moci najít v církvi.

 

 

                                                                                                Tomáš Plechatý 19.7.2015

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe-27. Tisíciletí a konec hříchu+28. Nová Země

Tato témata jsem spojil do jednoho oddílu, protože jsou vzájemně provázána. Zatímco jiné církve a moudří teologové (1.) se k tomuto vyjadřují se skromností a bázní, učení CASD dál šíří myšlenky, které spíše zastrašují svoji černobílou jednoznačností. (2.)

Není pro členy cesta spasení mimo adventismus (3.), proto není divu, že mnozí, “přesto, že vědí,“ tolerují jinak netolerovatelné. Vidění Nové země, kterou nikdo neviděl (až na jednu osobu), se na místo naplněného vztahu s Bohem stává kýčovitým obrázkem s prapodivným určením těch, kteří vstoupí a těch, kteří ne. (4.)

562_jezis_prichazi_jako_kral_kralu

 

 

—————————————————————————————————————–

(1.) Náboženský dialog začne tam, kde nebudeme jeden druhému tvrdit, že jsme vlastníky pravdy, a nebudeme se ho pokoušet získat do svých řad, nýbrž kde se budeme jeden druhému otvírat, aby nás širším poznáním korigoval sám Ten, který je Pravda sama. Co když jsme někde nedohlédli dost hluboko nebo daleko?

Jan Heller , Podvečerní poděkování, str.166

(2.) Ačkoliv má tato teorie mnoho slabých míst a dalo by se s ní možná úspěšně polemizovat z mnoha úhlů (viz kapitola o pekle), citelně ji lze zpochybnit tím, že samotní padlí andělé, kteří již na zemi působili v době Kristovy pozemské služby a kteří dokonce ovládali lidi již na zemi žijící, Ježíše prosili, aby je právě do propasti neposílal. „A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti“. (L 8,31) Jestliže tedy podsvětím je míněn tento svět a tito andělé na světě již byli, je na místě položit si otázku, na jakém místě na zemi se nachází ona propast?

A.Franc , Historie a teologie adventismu, str.109

(3.)  (Adventisté) …Studiem otázek svatyně získali jasnější poznání. Pochopili, že správně určili, že konec období 2300 prorockých dnů v roce 1844 označuje rozhodný okamžik.

I když se opravdu zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu, otevřely se jiné dveře a Bůh lidem  nabízí odpuštění hříchů díky službě Ježíše Krista ve svatyni svatých. GC 430

…….Všichni, kdo vírou následují Ježíše Krista ve velkém díle smíření, mají prospěch z jeho prostřednické služby. Pochopitelně lidé, kteří zavrhují světlo, jež objasňuje tuto Kristovu službu, nemají z něho žádný užitek.  GC431

Předchozí citáty vlastně říkají, že vyznání Ježíše Krista jako svého Pána a uvěření v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, které vedlo ke spáse (viz. Římanům 10,9) , nyní po roce 1844 už nevede ke spáse!!!!!! Nyní už spásu lze získat jen uvěřením ,,světlu“ nebo ,,pravdě“ o svatyni svatých, kterou hlásají adventisté.

A kdokoliv s tím nesouhlasí, nebo to neví, tak Ježíše nebude takzvaně hledat vírou ve svatyni svatých a tedy nebude mít z jeho díla žádný užitek – žádné odpuštění hříchů a žádný život věčný!!!!!

Dokonce na své žádosti o vedení Duchem Svatým bude dostávat vedení ďábla. (viz. Rané spisy, kapitola: konec 2300 dní

např. Zde: http://www.ellenwhiteova.cz/rane-spisy/konec-2300-dni/)

což obrací naruby Lukáše 11,13(poznámky autora Tomáše Plechatého)

(4.) Je zřejmé, že autorka (E .G. W.)chápe adventní hnutí jako výlučného vlastníka pravdy pro poslední dobu před Kristovým příchodem, a kdokoliv ji nepřijme, přijme namísto Božího znamení znamení šelmy. Takové pojetí nejen zavání sektářstvím, ale rovněž zužuje evangelium, předkládané novozákonními spisy.

     Ing. Martin Lejsal, Analýza specifických témat v knize Drama věků od E. G. W., str. 82

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- 26. Smrt a vzkříšení

I tuto oblast po vzoru vnímání common sense amerických církví má adventismus

„ ztabulkovanou“.

smrt a vzkříšení.gif

 

 

Některé biblické verše ohledně smrti (1.) v původních jazycích jakoby neexistovaly a tam, kde se s úctou k nepoznanému tajemství ostatní církve staví zdrženlivěji, má adventismus jasno. Aby ne. Do slunce „přisvětluje“ malým světlem. (2.)

Pojetí Boha musela CASD umístit do časovosti (3.), jinak by nevyšel model 22. října 1844 a tím se zadělalo na mnoho otázek. Např. proč by musel nadčasový Bůh vyčkávat s mrtvými v časových limitech? Ejhle, odkud se vzal Mojžíš a Eliáš na Hoře zjevení? A kde do té doby byli? Co celou dobu dělali?

V praxi sborů to znamená, že členové papouškují vysmívání se učení jiných církví o duši, smrti, aniž by se seznámili blíže s jejich výkladem a pojetím. Vzniká tak mnoho zbytečných mýtů a zkazek. (4.)

—————————————————————————————————————–

(1.) Mt 10,28

Mt 22,32

Mt 23,43     a ona pohádka o posunuté čárce

SK 7,59

2K  5,1-10

Fp  1,21-24

Např. starozákonní hebrejský výraz šeol a novozákonní hades, tartarus, paradeisos, gehenna a jejich významy se nenaplňují a zcela se míjí s výkladem E .G. W. vloženým do učení CASD.

 

(2.) Opravdu perlička pro fyziky: „Protože lidé Bibli nevěnují pozornost, dal jim Bůh malé světlo (rozuměj Whiteovou), které je má vést k velkému světlu (tj. k Bibli).“ (Review and Herald, 20. 1. 1903)

(3.) Není divu, že popis Boha a Jeho světa, který se vlamuje do časových rovin, dělá klasickému adventismu problém v pochopení: “Jednomu prostě nerozumím, co hodnotného může tato kniha přinést adventistovi, který minimálně každou sobotu studuje bibli, a navíc v dnešní době má k dispozici tolik krásných, hodnotných  a biblicky korektních knih.“  

                                                       Z „kázání „proti knize Chatrč – br. M. Hurta            

 

(4.)  Bendikt XVI. prohlásil: “Pomozte duším v očistci.“  – zdroj CASD www.neuveritelnaodhaleni.cz

Nebo xenofobní proslovy Douga Batchelora, pastora a mluvčího TV programů  Amazing facts presents a Everlasting- ANTIKRISTOVA AGENDA ZA JEDNOTU