Určitě čtenářům stránek, členům CASD, neunikla zpráva, že naši vlast někdo navštíví s přednáškami. Řečník Walter Veith. Už jen po přečtení názvu přednášek mi šel mráz po zádech.

Pokud je hnacím motorem v CASD konspirace a lidi baví „vzrůšo“ a ne poctivé hledání Božího záměru-určitě to od této osoby dostanou.Nicméně nemyslím si,že útočení,xenofobie a antisemitismus je zrovna ono „trojandělské poselství“.

Také by stálo za to porovnat výroky W.Veitha o posledním papeži, který z adventismem zatočí, ale ejhle…on už není papežem.
Obdivuji jeho „překabátění“ z hlavního útoku na katolické spoluvěřící i na problém islámu. Tam se musel hodně zapotit,neb zdroje od EGW mlčí. Opravdu tento Däniken adventismu ztratil již před lety mezi odborníky, teology, historiky, archeology svůj kredit.
Je sice záslužné, že už konečně někdo reagoval na lži W.Veitha
http://mpavlik.casd.cz/wp-content/uploa … CLOVEK.pdf ale je tak trochu pozdě a hlavně 58 zvedlých palců na facebooku je opravdu málo oproti většině.
Když už ani toto nepomůže-schválně pozorujte,jaké ovoce nosí lidé na jeho „poselství“ napojení, jaké fundamentalistické zlo to dělá ve sborech.
Domnívám se že ani nepomůže distanc od některých členů ČS CASD a prohlášení, že CASD Amazing, která toto vše financuje nemá nic společného z CASD. Vždy tato společnost v církvi využívala prezentaci ofic.webů církve, sborů a čestného zastoupení na GK.
Přiznejme si to. Tato společnost a W.Veith „pouze věrně“prezentují a produkují to co EGW nastolila a to je ten průšvih.
Koneckonců i jednu z jejich nejtrapnějších knížek, vůdčí lidé z GK a okolí svými recenzemi svého času pochválili (str-7-10.)
http://www.znamenicasu.cz/files/19-25-p … promis.pdf

( Po zveřejnění odkazu byl odkaz lidmi monitorujícími stránky, smazán,tak přikládám obsah do přílohy.)

plizivy_kompromis

Kdo se bude zpětně ptát po nenaplnění výroků na rok 2017? Tak jako v jeho „proroctvích“ v předchozích letech ? Nikdo.

  Pokus démonizovat společnost za každou cenu,vyvolávat znovu a znovu psychózu ohrožení, určitě semkne řady a zpevní hradby adventismu, ale Pán Bůh staví mosty. A o tom je evangelium.

Náboženská seskupení se na svých cestách dostávají do podobných situací jako Job, tedy do situací rozporuplných, vypjatých a vyžadujících odpověď. Pokud jsou i ve společenství čestní členové, revidující svoji víru, tak tyto odpovědi, ale i také vyžadují. Tato potřeba odpovědi nutí některá společenství přehodnotit kontroverzní postoj, vyhodnotit jej jako chybný a vykročit novým směrem. Existují však i jiná řešení těchto situací. Jsou unikátní tím, že nevedou k přehodnocení stanovisek a výběru některé ze sporných variant, ale rozporné elementy jsou náboženstvím, někdy velmi sofistikovaně, uvedeny do určitého stavu souladu.

Snad i podle hesla pana Plzáka: zatloukat, zatloukat, zatloukat- se historicky postupuje např. i v otázce roku 1844. Nejedná se o dobu založení Králové Hradeckého pivovaru, ale o poměrně nosný bod učení adventistů.

Součástí některých náboženských nauk jsou eschatologická učení o posledních událostech světa. Členové takových společenství věří, že jsou zasvěceni do tajemství, která většinou mají velkou existenciální důležitost (čas konce světa, příchodu Mesiáše apod.). Z toho důvodu jsou eschatologická očekávání obrovskou hybnou silou a tvoří často fundament víry, identity a prosperity daného společenství.

Některá očekávání směřovaná do nedaleké budoucnosti měla ve své době velký mobilizační účinek, napomohla k velkému náboru členů, k navýšení kapitálu a vytvoření veliké základny. Ale zároveň bylo brzy umožněno prověřit jejich pravdivost. Zdálo by se logické, že v případě jejich nenaplnění (rozporu s realitou) budou tato učení vyhodnocena jako chybná, bude následovat zánik hnutí, které je doprovázelo, popř. změna identity náboženské společnosti.

P.Remeš^(1.) uvádí, že nenaplněná proroctví mohou být tímto způsobem řešena: „Historie dokazuje, že existují v podstatě tři možnosti. Buď se připustí, že vypočítané datum nebylo správné, a vyvodí se z toho ponaučení, že taková data není možné určovat. To je nejméně častý případ. Nebo se prohlásí, že co do počtu let byl výpočet správný, ale chybný byl výchozí bod, od něhož se výpočet odvíjel. Stanoví se nový výchozí bod a čeká se, zda takto opravený výpočet povede ke správnému datu. Případně se prohlásí, že správný byl výpočet i výchozí bod dějin, ale chybný byl výklad události, k níž se vztahoval.

Tento proces je podobný opravě imaginárního stroje (oficiální učení), jehož součást začala dřít a skřípat (rozporný element) a stroj je vystaven riziku, že se zadře (oficiální doktrína se zhroutí). Nabízí se některou ze součástek vyměnit za jinou, (přehodnotit normu, postoj) ale údržbář (náboženské autority, myslitel, členové) chce součástku zachovat, protože je původní (ochrana původního učení, platnosti původního textu apod.). Proto je potřeba vynalézt novou součástku, vhodnou redukci, nebo mazivo, které skřípající segmenty vhodně sladí. Tak se vymyslí navzdory onomu biblickému zvolání na kříži: Dokonáno jest složité schéma usazujícího Pána Boha do lineárních příček časovosti, stěhujícího se v nebi a udržující členy v napjatosti o jejich spasení.

Např. v dějinách náboženství se ukazuje, že potřeba ochrany a zachování náboženských postojů může být tak silná, až dosáhne snahy eliminovat jakýkoliv vznikající rozpor „i za cenu lidských životů“. V adventismu to funguje tím způsobem, že se obětují nadějní studenti teologického semináře, čestní aktivní členové, nebo i vzdělané kapacity.^(2.)

Úprava rozporů tímto způsobem může provázet náboženský extremismus a fundamentalismus (odmítnutí pokroku, poznatků vědy, všeho co se dostává s daným náboženstvím do rozporu, podřízení politiky a legislativy náboženským normám apod.).

A tak 22. října je jediné jisté, že se připomíná den Balbutiků-lidí bojující s koktavostí.

Přeji adventismu, aby i v této oblasti nezadrhával…

————————————————————————————————————–

^(1.) MUDr. Mgr. Prokop Remeš (* 12. dubna 1952, Praha) je český lékař, gynekolog, psychoterapeut a religionista specializující se na sekty a nové náboženské směry a zakládajícím členem Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů.

(2.) Viz.poměrně početný odchod kazatelů a inteligence z celosvětové organizace ASD v 80 létech 20. stol.

Kritici náboženství dostávají nahrávky na smeč přímo od samotných křesťanů.

Uveďme k zamyšlení, alespoň pár kritizovaných bodů:

1. To, jaké náboženství dnes kdo vyznává, je z velké procentuální většiny otázka nikoliv nazírání a objevování nějaké skryté pravdy, nýbrž otázka čistě geografická. Pokud se narodíte v Saúdské Arábii či v Indonésii, existuje velká pravděpodobnost, že budete muslimové. Pokud se narodíte v USA či v Brazílii, budete s vysokou pravděpodobností křesťané. V Indii či v Nepálu pak můžete počítat s hinduismem, a tak podobně. Ve světě existuje velké množství lidí, kteří pravdy svého náboženství berou smrtelně vážně a přitom si neuvědomují, že premisou pro všechny jejich absolutní pravdy je „pouhá“ geografie.

Opravdu jsme si jistí, že tam kde jsme, ve společenství není jen věcí nejbližšího spoje autobusu, příbuzenské předurčenosti, generační dědičnosti tradice, ale vnitřní zhodnocené a stále zhodnocované setkání s osobním Bohem?

2. Sigmund Freud představuje dalšího významného kritika náboženství z přelomu 19. a 20. století. Freud, který byl v mládí silně ovlivněn četbou Bible, již ve svém prvním spise s názvem Nutkavá jednání a náboženské úkony označil náboženství za univerzální nutkavou neurózu.

Je prožívání víry odvislé od vsugerovaných emotivních rádoby „zkušeností“? Není tajemstvím, že církve přitahují duševně narušenější a nestálé povahy.

3.  „Myslím si, že náboženství je nejvíce rozvratnou a nebezpečnou ideologií, jaká kdy byla vytvořena. A co víc, je jedinou ideologií, která je systematicky chráněna před kritikou, a to jak zevnitř, tak z vnějšku.“ Sam Harris

 Opravdu mohu tam, kde jsem kriticky zhodnocovat přijaté učení? Zajímá mne vůbec ještě, jak je moje církev vnímána zvenčí?

4. Přesto věřící dále pokrytecky prohlašují, že právě oni jsou nositeli vědění, a to přímo    vědění veškerého. „Nejenže vědí, že Bůh existuje a vše vytvořil a nad celým dílem drží    ruku, ale vědí i to, co od nás vyžaduje, počínaje jídelníčkem a konče sexuální      morálkou,“ uvádí Hitchens. Tato hloupost ve spojení s pýchou podle Hitchense prakticky  stačí k vyřazení víry z debaty.

Dokážu ještě přiznat slovo „nevím“? Nedělám se mluvčím Boha? Jak často používám věty:“to je Boží vůle“, aniž by byla?

5. Mezi tyto nesplnitelné náboženské zásady počítá Hitchens přikázání vzešlé ze Sinaje, které lidem zakazuje touhu po majetku, které je přeformulované v Novém zákoně do té podoby, že muž nesmí pomyslet na ženu nečistým způsobem, protože tím (myšlenkou) páchá cizoložství. S tímto a podobnými zákazy se lze podle Hitchnse vypořádat dvěma způsoby. První možností je soustavné potlačování a ponižování lidské přirozenosti. Výsledkem je hysterické přiznávání viny, falešné sliby nápravy a intenzivní odsuzování ostatních hříšníků, tedy duchovní policejní stát. Druhým východiskem je to, co jsem zmínil v předchozím odstavci – organizované pokrytectví.

Moralizuji sebe a lidi kolem sebe nesplnitelným příkazem Starého Zákona, nebo vyznávám, že žiju jen z Milosti? Vytvářím kolem sebe v církvi, nebo pomáhám vytvářet (stávám se součástí mlčením) onen“policejní stát“?

6. Být věřícím dle R.Dawkinse (velikého kritika náboženství)není zločinem. Být věřícím znamená být neznalým a nevzdělaným v daných otázkách. Dawkins to ilustruje na příkladu, že on sám je neznalý baseballu, a proto o něm nikde nemluví tak, jako by na toto téma byl expert. „Podobně náboženství by se nemělo vyjadřovat k otázkám, o kterých nic neví, typu vzniku vesmíru, stáří Země, evoluce, biologie, apod.“

Mám potřebu se doslovisticky vyjadřovat ke všemu biblí bez respektování vědy, vzdělaných lidí? Vzdělávám sám sebe, když se chci k tomu vyjadřovat? Vystavím s odvahou ke konfrontaci své učení, nebo žiji jen z náboženských pověr?