Pasu se na zlu?

  Gn 9:22 

ČSP  Chám, otec Kenaana, viděl nahotu svého otce a oznámil to venku svým dvěma bratrům.

Gn 9:23 

ČSP  Ale Šém a Jefet vzali plášť, položili si ho na ramena, šli pozpátku a zakryli nahotu svého otce. Jejich tváře byly odvrácené, takže nahotu svého otce neviděli.

 Gn 9:24 

ČSP  Když se Noe probral ze svého vína a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl,

 Gn 9:25 

ČSP  řekl: Buď proklet Kenaan! Ať je svým bratrům posledním z otroků.

   Již jsem se pokusil dotknout výkladu předchozích veršů

http://www.cestaviry.cz/?p=1078,

tak se pokusím postoupit v příběhu vypravěče o kousek dál.

 

   Chám viděl nahotu. Někteří to překládají jako spatřil hanbu. Nejde o to, že spatřil ohanbí, ale hanbu. Druh hanby – onu nahotu před Bohem – jsem se již pokoušel v předchozím článku přiblížit.

  Nás by ale měl především zajímat objekt Cháma, jakožto typizace lidstva.

  Nikde nečteme, že Noe usnul, ale že procitl z opojení. To, že se obnažil, hodně vypovídá o orgiastice kenaanských kultů.

Pokud zde mnozí vykladači viděli morálku a zcela opomíjeli hlubší důvody, které byly náboženské, tak zbytečně postavili Pána Boha za puritána, který surově trestá syna jen za to, že zahlédl otce bez šatů.

Někteří teologové spatřují ve vidění hanby pohlavní styk, (v. 24 když se Noe dozvěděl, co mu provedl) jiní (kterých je zřejmě více) v tom spatřují pozorování, pasení se na špatnosti.

   Ať už to bylo jakkoliv, hlavní myšlenka se týká shození, degradování druhého člověka. Sešlapání pod sebe. Jakékoli popření lidské důstojnosti. Touha se dostat nad něj. To bylo to špatné od Cháma. To se děje i dnes. V rodinách, ve škole, na pracovišti. V tom je příběh aktuální.

Systém společnosti k tomu lidi silně vede a v mnohých pracovních firmách je struktura a určitá „funkčnost“ na tom, žel, postavená.

hd3 c.68

Chám si chtěl zajistit požehnání, které bylo na jeho otci, způsobem zvráceným. Ale nikterak neznámým pro Kenaan. Chce do toho zatáhnout i své bratry. Nejde mu o to, aby se pochlubil nějakou svoji nemravností, ale zřejmě se z toho musel vyvozovat nějaký právní nárok, že je nadřazen svému otci. Že už nemá do ničeho mluvit a otázky dědictví, prvorozenství, požehnání si nárokuje jen on sám. Možná se cítil být na vrcholu, ale byla v tom jeho prokletost, kterou Noe zpečetil slovy. To bylo to, co z něj udělalo mrzáka víry a otroka svého myšlení. Nebyla to dopředu předepsaná krutá kletba od Hospodina, ale jeho vlastní nasměrování. Nasměrování typu lidí, kteří se doslova pasou na zlu a zneužívají systému.

Jsme v roli Cháma nebo budeme těmi, kteří viny napravují, smiřují a zakrývají k nápravě?

Velikonoční

Neděle vzkříšení

Andělé v úctě před svým Pánem

spěchali odvalit z hrobu kámen

když smrt byla tenkrát pokořena

zatím ne navždy poražena

však příslib té porážky již nám dal

když nedělního rána z mrtvých vstal

dle dávného zaslíbení Ten obětovaný

co navždy si nás vyryl do dlaní

a napořád pro nás má horoucí srdce

Jeho láska nikdy není po záruce

to jen my někdy aniž jsme v právu

v pýše a marnosti zvedáme hlavu

a vzpíráme se ve své slabosti proti nebi

a netušíme jak snadné je nikdy nebýt

když pohrdáme obětí Beránka troufale

je lépe počítat se mezi bědné a zoufalé

kteří po pomoci a naději touží

než skončit jako všichni co se bouří

v nebytí jednou – navždy a napořád

až Vítězný Beránek nastolí svůj řád….

Beránek

Beránek v nejrůznějších podobách

je světlem v našich černých tmách

dodává odvahu na cestě údolím

ochotný zůstat i když bolest přebolí

nevnucuje se ani nikoho nenutí

neříká že není jiného vyhnutí

přichází do života jako dar

příležitost jakých není pár

v čem spočívá opravdová naděje

kdy slza opravdové lítosti se zachvěje

než skane na konečcích řas?

Jen dnes je možná ten pravý čas

zítra už přece být nemusí

příležitost pro další pokusy

přiznat si bezmoc smýt vlastní vinu

jinak než díky oběti dané v Božím Synu….

Beránek nepoznaný

Chodil světem nepoznán sám Bůh

dýchal s lidmi ztracenými stejný vzduch

a oni ho odmítali

zajali a bičovali

po nesmyslném soudu

na kříži vnucovali houbu

aby omámili tělo a způsobenou bolest

jenže On to všechno musel unést

trpět trpělivě bez hlesu a němě

zasít nové semeno do neúrodné země

aby naděje vykvetla třetího dne pravá

po Narození a Smrti je Vzkříšení ta zpráva

kterou slyšet potřebují bohatí i mocní

stejně jako chudí a ztrápení nemocní

i sebevědomí lidé bez svědomí

a nejvíce ze všech snad právě i my….

Beránek Boží snímá hříchy světa dál

a svět se v kole točí – konec ještě nenastal….

© Hanka Ščigelová

(Pomezí 25.3.2016)

Ztráta víry ?

   Občas mi napíší taky lidé, na kterých se adventismus natolik podepsal, že formulují svoji víru v Boha jako něco, o čem už nechtějí ani slyšet. Mají dojem, že svoji víru totálně ztratili.

   Je otázkou, jestli to, co ztratili, nebyly pouze náboženské iluze. Není divu, že se někdo po letech postaví všem zbožným příručkám, asketickým výkonům a frázím. Často i samotné učení živené moralistickými citáty E.G.Whiteové zavinilo svoji psychologickou naivitou vnitřní utrpení a pokřivení osobnosti  lidí,kteří by jinak ve vztahu k Bohu byli fajn.

  Tak dlouho v sobě potlačovali svoji individualitu, že to jednoho dne prostě bouchlo a odneslo to i „celé nebe“. Jen jim bylo zatajováno ono gratia supponit naturam- to že milost předpokládá přirozenost.

Přirozenost v hledání, pokládání otázek, pochybování, v pádech….

TOP 185

   Doufání v systém, který sice vydával zvuky, točil se, blikal v naplněných programech, ale tak nějak se míjel s osobním Pánem Bohem. Pokud je toto ztráta, pak není čeho litovat. V určité době může být čirý ateismus, ono dotknutí se dna platformou, kdy mlčení a „skrytí Boha“ je to jediné co se může dotknout našeho vnitřního .

  Proč o tom píšu? Určitě nechci dělat advokáta Pánu Bohu a stavět se do role Jobových přátel. Jen jsem chtěl čtenáře (snad) povzbudit, že rozpadlý obraz, který někdo doposud o Bohu měl, se nemusí vejít od rámu ideologií a náboženských úkonů jedné či druhé církve.

  Po vzoru chasidů, klidně Bohu zažalujte, vykřičte, vynadejte, že Vás „zklamal“. On to snese. On, který Vás má bezpodmínečně rád-má rád i Váš ryzí ateismus, víc než určitý duchovní striptýz, na jehož konci se člověk cítí být chudý, podvedený a okradený o svoji intimitu.

 

        „Možná jsme zvěstovali Boha hodného úcty a klanění, avšak nikoli

Boha, který strhuje a plete se nám do života, směje se a hraje si se svými dětmi.“

                                                                                           Radio Vaticana

 

                                                    

Hosté

Představme si,že by se nám podařilo domů pozvat některé vzácné hosty.

Rozhovor je samozřejmě fiktivní,ale nicméně myšlenky nikterak neubírají na váze a aktuálnosti.

 

Opilý Noe – no a?

Gn 9:20  ČSP  Noe byl rolník a první vysázel vinici.
Gn 9:21 ČSP  Jednou pil víno, opil se a obnažil se uprostřed svého stanu.

   I tyto verše jsou součástí příběhů prvních kapitol bible, kde se stávají souborem modelových příběhů. Právě díky těmto modelům jde součást příběhu až za hranice samotných aktérů a zasahuje naši přítomnost. Prototypy příběhů postav se dějinně opakují a vracejí.

   Přibližme si to na těchto dvou verších.

   Při doslovném letmém pohledu by se mohlo zdát, že Noe nastoupil pěknou cestu a po vzoru zdravé výživy se vydal na rolnickou dráhu. Dříve, než jej začneme kárat, co to vůbec vysázel, podívejme se na výraz rolník (v jiných překladech zemědělec). Doslovný překlad ve v. 20 píše o tom, že se stal mužem půdy. A to již čtenáři určité doby naskakuje avizovaná zpráva. Stává se ctitelem, uctívačem půdy, neboli přejímá po vzoru Kenaánců(1.)  náboženství-usedlý život, přilnutí k zemi s kořeny k zemi namísto v nebi. Ustrnutí. Zatímco Hospodin je v pohybu.

hd3 c.42

    Teď bychom čekali výtku v bibli, že měl pěstovat třeba mrkev a ne víno. Kolik jen plamenných moralistických „kázání“ z kazatelen zaznělo na téma škodlivosti alkoholu. Opilých bylo v bibli dost a na mnoha místech jim to nikdo nevyčítá (2.) a ani to nemělo vždy špatné následky.

  Ale zde posluchač vždy nastraží uši. Aby ne. V hebrejštině jdou za sebou tři slovesa a očekává se zvrat.

Pil (šatach), opil (šakar), obnažil (galah Hit). Text o přilnutí k půdě předzaznamenává, že Noemu šlo o zneužití vína k mystickému opojení. Tuto hranici (a ne promile) Noe překročil. Chtěl si navodit náboženský extatismus sám ze sebe. Bez Boha. Příběh popisuje, že se to stalo uprostřed stanu. Jako by to nebylo jedno. Mohl se opít v koutě stanu….Ne, toto se stalo uprostřed, v centru místa, kde měla být jeho moudrost napojena na Pána Boha. Centrem jeho života není Boží cesta, ale zkratka navození si iluzorního náboženství. Toto se nás může bytostně dotýkat a je zcela jedno, jestli se „vystříháme vína“.(3.)

   Nemysleme si, že dřívější čtenář měl stejný puritánský pohled na nahotu jako my Evropané. V tom problém nebyl. Třeba mu bylo vedro, namítl by zběžný čtenář. Jenomže tady jde o problém obnažení. Často v tomto stavu dle zbožštění plodivé síly a po vzoru kenaanců samotný aktér chce dosáhnout na duchy zemřelých předků. Převzít od nich a předat sílu, a to způsobem pro nás, ale i pro Pána Boha opravdu nemorálním. Nešlo jen o to, že by syn Chám(4.)  nachytal tátu v nedbalkách. K čemu potom tak přísný trest? Jakoupak hanbu spatřil (odhalil)? Ale to je na jiný příběh….

Zůstaňme u toho, že Noem vytvořené náboženské hry možností až zapáleností vlastních zkratek neměly a nemají být směrem, který udává Hospodin.

Chceme si hrát na nábožné v deliriích svých činů nebo jít v zákrytu s Bohem ?

——————————————————————————————————————-

(1.) Jr 35,1-10  Ještě dlouho potom v Izraeli rod Rekabejců odmítal pití vína ne jako odboj proti alkoholu, ale jako čin odmítnutí pěstování víceleté rostliny, která usedlý život vyžaduje.

(2.) viz např. Boaz a Rut

(3.) výraz bible kralické

(4.) často překládaný z hebr. jako horký, vřelý

Humor v církvi

Vždy jsem měl rád humor a obzvlášť v církevním prostředí, kde má člověk velkou tendenci se brát vážně a pak z toho vznikají zajímavé perličky.

O humoru se nedá psát. Ten se pouze sdílí, často neplánovaně.

Každopádně jsem vždy i v církvi razil a praktikoval (1.) heslo, že církev, která se neumí zasmát sama sobě je sektou. Ale žel,(a to i Bohu žel) né každému je dáno.Navíc vzrůstající fundamentalismus ukazuje lidi, jak chápou sebe i „své poselství nesmrtelně vážně, až to zabíjí“.

TOP 001

Nemusím vtipy sdílené na netu, každopádně, abych zůstal věrný obsahu přikládám něco málo z prostředí známého čtenářům.

 

Nástěnka

Na nástěnku ve sboru někdo napsal?“Sníst vepřové, je jako zcizoložit se ženou.“

Někdo k tomu připsal:“Zkusil jsem oboje a nedá se to srovnat“.

 

Křesťanský životní styl

Ráno po svatbě v Káni Galilejské… Hosté se pomalu probouzejí, většina z nich se drží za hlavu a sténá. Jeden zvláště „přejásaný a přepitý“ muž prosí: „Já mám takovou žízeň! Skočte někdo pro vodu…“ Ježíš se zvedne, že tedy půjde, když vtom všichni svorně vykřiknou: „NE! Ty už ne…“

 

Misie:

Do vlaku přistoupil mladý muž. Byl zarostlý, šaty měl potrhané a na krku mu visel velký kříž. Upravený spolucestující „evangelizátor“usoudil, že by na něm měl vykonat misii a začal:
– „Zdalipak víte mladý muži, co symbolizuje ten předmět, který máte na krku“?
– „Ty vole, kdybys to ty věděl, co ten pro nás vytrpěl, tak bys ho nosil taky“! Zaznělo mu v odpověď.

 

Sobotní školka:

Našel jsem peněženku s 5000,- Kč
Řekl jsem si: Co by asi udělal v takové situaci Ježíš..?
.
.
.
.jedno děcko:
Proměnil by je ve víno.

 

Zdravá výživa:

Ve starověku se slovo vegetarián překládalo taky výrazem=špatný lovec.

 

          Z humoru je často ve sborech nový svěží vzduch. Kolik jen zdlouhavých napjatých členských shromáždění šlo vhodně ošetřit a zkrátit humorem.(Samozřejmě ne vždy a za každou cenu). Je čas smát se i čas plakat…. Často když je člověk bezbranný je humor a určitá nadsázka naší silnou zbraní – často jedinou zbraní – proti nadutosti, elitářství, pokryte­ctví, aroganci moci.

Humor je ze své podstaty na straně pravdy a svobody – proto se ho jistý typ lidí tolik bojí.

T.   Halík Oslovit Zachea

——————————————————————————————————————-

(1.)  https://www.youtube.com/watch?v=m_-X2tlbMeg