Přesto že si vážím všech členů CASD a zejména těch progresivních , kteří se pokouší vést Don Quijotský boj v církvi, udivuje, mne kolik síly se musí pro onu pokrokovost vyvíjet a nakolik je to opravdu pokrokové.
A tak se ta malá skupinka snaží tvářit, že spisy E.G.W. neexistují , nebo alespoň hledají její citáty (vytržené z tvrdého moralistického kontextu), kde se snaží ukázat její „pokrokovost“.Věrně odebírají úkoly sobotní školy, aby je celé z gruntu přepracovali do lidské podoby a stráví nad tím hodně času, který by mohli věnovat Písmu napřímo.
Zbývá tak málo z věroučných bodů, kde není klička, zkratka, nebo úplné obcházení, jen proto, aby si trochu zachovali lidskou tvář.
Např. i v otázce učení o sobotě:
“Biblické zákony pro zachovávání soboty zahrnují všechno zde uvedené: neopouštět své místo, nepéci a nevařit, nedělat žádnou práci, nerozdělávat oheň, nenakupovat ani neprodávat, nenosit náklad či břemena, nezabývat se svými zájmy. Nařízení týkající se soboty byla určena k tomu, aby byla sobota svatou, aby byla dnem naplněným odpočinkem, aby byla zachovávána či slavena a aby ten, kdo ji zachovává, došel rozkoše v Hospodinu. Sobota měla být zachovávána důsledně od západu slunce v pátek do západu slunce v sobotu. Tresty za porušení sobotního zákona zahrnovaly usmrcení a vyloučení ze společenství smluvního lidu. Znovu se můžeme zeptat, jak by měl člověk zachovávat sobotu?
Mám stále mnoho přátel, kteří zůstávají členy Církve adventistů sedmého dne a nazývají se „osvobozenými zastánci soboty“ [Liberated Sabbath-keepers]. Pokračují v zachovávání soboty v tom smyslu, že navštěvují shromáždění v sobotu. Byli však „osvobozeni“ od toho, co nazývají „legalistické aspekty“ soboty. Cítí například svobodu jít v sobotu po shromáždění na jídlo do restaurace. Nemají problém se sobotním nakupování v supermarketu, jehož cílem je získat co potřebují (a ne jen v případě nouze), se sledováním televize, hraním her na PC či dokonce s prací v sobotu odpoledne.
Takové „osvobozené zachovávání soboty“ není vlastně vůbec žádným zachováváním soboty. Nelze tvrdit, že mám (údajně) požehnání ze soboty, pokud ignoruji pravidla pro její zachovávání. Pokud si tito lidé myslí, že je třeba sobotu sedmého dne stále i dnes zachovávat, měli by mít oprávněný strach, protože ve skutečnosti „osvobozené zachovávání soboty“ není nic jiného než sebeklam a porušování soboty.”
Dale Ratzlaff
Postavit ony úniky na pilířích neměnnosti církevního učení v hledání kliček, jak co obcházet (promiňte mi to slovo „šulit“) není zrovna řešení. Je to jen často směšný odskok z Půlnočního království do země krále Miroslava.
