Na kolik jsi adventist(k)a sedmého dne ?

   Pokud skutečně platí to, že víra se nedědí, že se má vždy revidovat, že by neměla líně spočinout a ztučnět v lůžku jistot, pokud církev opravdu není jen o zájmovém klubu a sociálním zabezpečení, možná by bylo dobré si položit pár otázek.

A to otázek v porovnání s tím, k čemu se přiznávám:

– křestním slibem

– osobní podporou

– svojí účastí

– desátky

– finančními dary

– ale i tichým, přezíravým a lhostejným mlčením

 

  Pokud Ti vychází více jak polovina věroučných článků, proti tomu co jsi sám poznal (a) v bibli jinak,čemu věříš a praktikuješ jinak,tak určitě stojí za to se zamyslet nakolik (přiznávám neumělé přirovnání,ale lepší mne nenapadá),“být v KSČM a přitom si to omlouvat,že Stalina nemusím.  Snad se neurazíš, ale prý se tomuto jednání říká pokrytectví.

1

 

  1. Písmo svaté

Skutečně věřím ve fundamentalistickou doslovnou inspiraci bible, bez historického pozadí textu,překladů,výkladů,vpisů,zásahů,osobních postojů autorů?

 

  1. Trojjediný Bůh

Opravdu věřím adventistickému pojetí Boha podrobeného času do výkladu potřebného přesouvání se 22. října 1844?

 

 

  1. Otec

Jsem si vědom podivného balancování pojmu výkladu vztahu mezi Otcem a Synem, chybně uchopeném již v základech prvních průkopníků, kteří odmítali trojjedinost?

 

  1. Syn

Uvědomuji si, co dělá z lidí věta, že dodnes musí někdo „sloužit ve svatyni v náš prospěch“? Jakou představu mají pak lidé o Bohu, jako Otci?

 

  1. Duch svatý

Skutečně věřím tomu, že Duch Boží např. neobdarovává ženy ke kazatelské činnosti?

Že obdarování započalo a skončilo pouze v jedné osobě E.G.Whiteové ?

 

  1. Stvoření

Opravdu skutečně věřím tomu, že první kapitoly bible jsou doslovný dokument zapsaný účastníkem?

Je opravdu hlavním poselstvím Genesis se hádat o 24 hodinovém cyklu?

Musí se proto znehodnotit i věda, archeologie atd.?

 

  1. Přirozenost člověka

Skutečně věřím adventistickému podání „pádu do hříchu“ napsaném v Drama věků?

 

  1. Velký spor

Není divné, jak adventismus věnuje veliký prostor satanu? Pokud je to skutečně jenom tak, proč si to nevyříká Pán Bůh pouze s ním? Opravdu musí být hnacím motorem evangelia strašení o velkém sporu?

Při všem tom prostoru a svádění na satana, kdyby dnes umřel,jak dlouho by trvalo,než bych na to přišel?

 

  1. Kristův život, smrt a zmrtvýchvstání

Je mi skutečně jedno, že adventismus popírá Kristovu dostatečnou oběť na kříži?

Že neplatí ono „dokonáno jest“, ale musí se něco dodělávat? Dohánět zapečeťováním, zapisováním, svatyní, zákonem?

 

  1. Zkušenost spasení

Opravdu mi nevadí, že učení církev sice říká: „jsi spasen Milostí, ale….“?

V čem tedy má být ona jistota?

Skutečně naplňuji adventistickou představu“žití svatým životem“?

Motivuje mne soud, nebo to,že mne má Bůh bezpodmínečně rád?

 

  1. Růst v Kristu

Musí být růst v Kristu jen náboženskou kompenzací?

 

  1. Církev

Skutečně jsem nikdy nečetl o církvi neviditelné? Bezbariérové?

 

  1. Ostatek a jeho poslání

Skutečně sebe vnímám xenofobně, jako církev ostatku? A co pýcha?

 

  1. Jednota Kristova těla

Tak proč se církev podrobuje více než Božím pravidlům kulturním požadavkům většiny?

Proč musela vzdělanost vždy v historii a v současnosti stát na periférii zájmů,ne-li církev opustit?

 

  1. Křest

Pokud je to tak prosté, proč je křest zatížen nebiblickými sliby?

 

  1. Večeře Páně

Opravdu jsem nikdy nepřemýšlel o tom, že Kristus neustanovil umývaní nohou,ale na dobové kulturní zvyklosti ukázal podstatu služby. Symbol srozumitelný své době. Je srozumitelný dnes?

 

  1. Duchovní dary a služebnosti

A co Dar rozeznávání?

 

  1. Dar proroctví

Opravdu znáš její spisy? S jejím životem z nezávislých zdrojů?

Seznámil ses s historií vzniku a celistvostí díla?

Skutečně generačně její rady církvi pomohly?

Opravdu „produkty jejího učení“ jsou lidé milí, pokrokový, chápající?

To opravdu věříš, že se dá poručit Duchu Božímu, že to začne a skončí pouze touto osobou?

 

 

  1. Boží zákon

Stále věříš, že dodržuješ zákon,který,dle Římanům, Galatským atd. vede ke smrti?

 

  1. Sobota

To opravdu dodržuješ sobotu na např.17:31 západ……bez ohledu na to,jak jiní lidé za Tebe musí pracovat?

Opravdu se tím měří napříč věřícíma:“oddanost Bohu“?

 

  1. Křesťanské správcovství

Opravdu jsi z bible nastudoval povinnost odvádět desátkový systém na Generální konferenci?

  Dáváš jistě z hrubého platu desetinu příjmů navzdory tomu,že neuznáváš do čeho církev investuje a co(koho)za to platí?

 

  1. Křesťanský způsob života

Opravdu je zdravé zasahování církve do intimních záležitostí členů, individuality projevu?

Skutečně nepozřeš nic co je nečisté a to komplexní formou popisu SZ?

Nikdy nebereš léky konzervované alkoholem?

 

 

  1. Manželství a rodina

Nejsou Ti divná černobílá řešení církve ohledně rozvodů v manželství?

 

  1. Kristova služba v nebeské svatyni

Skutečně umíš nakreslit a vysvětlit celý graf potřebný k zastrašování členů?

Potřebuješ toto pro praktický život?

 

  1. Druhý příchod Ježíše Krista

Nejsi už unaven ze „zaručených proroctví“ v adventismu, které nutí rozpohybovat členy pouze strašením na apokalyptickou strunu?

 

  1. Smrt a vzkříšení

Nejsou Ti podezřelé detailní plány „rozvrhu?“ Není třeba nechat něco na Bohu, ako tajemství?

 

  1. Tisíciletí a konec hříchu

Skutečně tento zjednodušený výklad „někoho, kdo tam už jako by byl“ v Tobě nevyvolává spousty praktických otázek?

 

  1. Nová země

Opravdu to vše děláme za cukřík odměny?

 

   Někteří věřící pod zátarasem nečekaných vlastních pochybností couvnou zpátky, do očekávaného bezpečí počátků-ať už do „dětských stádiísvé vlastní víry, nebo do nějaké nápodoby církevní minulosti. Takoví lidé pak často hledají útočiště v sektářské podobě náboženství. Některá prostředí nabízejí nejrůznější skanzeny církevní minulosti -snaží se simulovat svět“prosté lidové zbožnosti“, nebo „modernitou nezkažený“ typ teologie, liturgie a spirituality minulých staletí. Ale i zde platí:Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“

                                                (Tomáš Halík –Noc zpovědníka)

 Ž 27:8
B21   O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: „Hledejte mou tvář!“ Tvou tvář tedy hledám, Hospodine.

 

 

 

Na kom to stojí a padá

 

  • Nikdo nemůže položit jiný základ mimo ten, který je již položen, a to je Ježíš Kristus. (1 K 3,11)

U některých umírněnějších členů(je jich velice málo) je osobnost Ellen G. Whiteové, vnímána,jako dobře radící skromná,tichá dívka,která občas přišla do církve s radou a že něco byly její vlastní myšlenky,kde se mohla i mýlit.Žijí v naivní představě,že se tak i ona sama brala a že jí i tak bere církev.

Ellen_White_Profeta,_fundadora_de_la_Iglesia_Adventista

Opak je pravdou.V otázce svých výroků nepřipouštěla žádný dialog natož nějaké kritické zhodnocení:

V žádném případě neměla radami doporučující vztah k církvi,jak je to vyučováno v Českém prostředí,ale rozhodující a přímo určující.A to jak v oblasti formování nauky,tak i ve finančních záležitostech církve,ale i v určování lidí do vedení,kteří byly „jejím viděním schváleni“.Není divu,že po osobních „poselstvích“,které se dostalo lidem,kteří s její osobou nebyly tak nějak“na jedné vlně“ si to mnozí raději rozmysleli a „děkovali jí za její zásahy“.

Byla účastna mnoha Generálních konferencí,kde ovlivňovala rázně chod církve(¹.) a to často i 70-ti stránkovým poselstvím plném výtek a pokynů.

Tak rychle jako se chrlila její hypergrafie a její často až 3 hodinové proslovy, tolik podobné všem autoritativním osobám navyklým diktátorskému sebe-poslouchání (².),tak rychle se udával krok církve a dění v ní samotné.Zdaleka to nebyla tichá dívka,která nevině pouze na modlitbách stála v pozadí církve.Kdo jen trochu blíže četl její osobní pokyny jednotlivým lidem…ví své.

Často k urychlení „Božího poselství“ používala i telegraf (³.) jen aby se rychle dosáhlo svého.

  A tak není divu,že všechny problémy řešící se v minulosti,ale i v současnosti jsou pouze v zákrytu stínu její osoby- na ní to totiž stojí i padá,ač to ortodoxní,ale i umírnění členové nechtějí slyšet….

 „Ať si nikdo nemyslí, že lituji nebo beru zpět kterékoli jasné svědectví, které jsem kdy doručila jednotlivcům nebo lidu. Jestli jsem někde udělala chybu,pak to bylo jen v tom, že jsem nekárala hřích s větší rozhodností a pevností.”

                                                                          EGW Biography, sv. 3, str. 146. 1881

 


(¹.) Např. O jejích zásazích byť i v pokročilém věku do dění konferencí představuje až úsměvný článek glorifikující její osobu na oficiálních stránkách církve.http://www.casd.cz/nalezeni-doposud-nezname-fotografie-ellen-whiteove/

Různá zasedání Generální konference byla častými příležitostmi pro Ellen White k přímým zákrokům. Když bylo zasedání roku 1879 v plném proudu, dostala vidění, o kterém napsala: „23. listopadu 1879 mi byly ukázány některé věci v záležitosti našich institucí, a povinnosti a nebezpečí těch, kteří v nich zastávají vedoucí postavení.“

(².)  Fidel Castro se zapsal do Guinessovy knihy rekordů V roce 1960 se zapsal do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší projev na půdě Spojených národů. Mluvil tehdy celých 4,5 hodiny. O 26 let později ale Castro sám sebe překonal. Na sjezdu komunistické strany Kuby posluchače trápil neuvěřitelných 7 hodin a 10 minut.Zdálo se, že Fidel je nepřekonatelný. Jenže jeho obdivovatel, žák a spojenec Hugo Chávez dokonce překonal svého mistra. V televizní show mluvil venezuelský prezident 8 hodin.

(³.)  21. prosince 1905, poslala telegram to A. G. Daniellsovi, předsedovi Generální konference, že má pro něho a pro ostatní pokyny z vidění,jak „jednat“ s opozičním J.H.Kelloggem. Samozřejmě předseda „rád“ vyhověl vidění dle pokynů“.

 

 

Svědomí

Napsala mi  jedna žena .Členka,která již delší dobu zhodnocuje učení CASD , svůj vnitřní postoj a svědomí.Rozhodla se vystoupit. Má samozřejmě strach.Může vše odvolat,dělat,že nic,hrát tu hru dál….Neudělala to.

Jen mne napadá,že je dobře ,že to tak v historii neudělali někteří.

Např.Milada Horáková – text mluví za vše

 

Důvody k odchodu

Protože ani po letech neustávají pomluvy,pro opuštění CASD ,rád bych důvody znovu připomenul v příloze.Snad se podaří vysvětlit,že to bylo a je především adventistické učení a ne osobní vztahy.(Dodnes si mnohých členů vážím).

Starý dopis ,který byl zaslán vedení a chodí i v podobných polohách dále od dalších členů.(Od roku 1965-2014 opustilo církev více než 13 milionů přiznaných členů).Je to opět klasická ukázka,jak církev(např. v ČR -která paradoxně mnohé ví) raději obětuje „vlastní lidi“,než by něco málo přiznala,posunula,nebo změnila.

Dopis k otevření zde:

Veřejný odchozí dopis

Základní věroučné výroky Církve adventistů s.d. a praxe – komplet

 „Někteří lidé se domnívají,že se nic nemá dělat,nejsou-li všichni přesvědčeni,že je to správné.Potíž je,že přesvědčit všechny trvá tak dlouho,že v době,kdy změnu konečně odsouhlasí,už je načase pohnout se zase někam jinam.Není divu,že mnozí lidé věří rčení,že pokrok je pomalé couvání.Oživují starou hádanku:Kolik tradicionalistů je potřeba k výměně žárovky? Čtyři.Jeden ji vymění a zbylí tři budou vychvalovat tu starou“
(J.C.Maxwell- Někdy vyhraješ,jindy se poučíš)

  Byl jsem požádán pro přehlednost,zda bych jednotlivé články nedal do jednoho balíčku-tak prosím zde ke stažení.

Základní věroučné výroky církve adventistů-komplet11933399_719711968172568_1856105919794775930_n

 

Kázání nebo vyprávění ?

 

preacher-pulpit2

Zakládání skupinek, sborů v CASD a nárust misie způsobuje mimo jiné také silný nedostatek kazatelů jak v zaměstnaneckém poměru, tak i v laickém. Proto není divu, že se narychlo (1.) zaplňují tyto služebnosti bez bližšího ohledání, zda je ten či onen člověk vůbec v této oblasti obdarován, jestli opravdu dokáže vyplnit onen most překlenující vzdálenost mezi biblickou dobou a posluchačem. A přitom by někdy stačilo, kdyby člověk za kazatelnou alespoň Pánu Bohu nepřekážel.

Živná půda důrazů na nekritickou laickost a selský přístup (2.) k teologii dává vítr do plachet mnoha řečníkům, kteří své rukojmí drží často i přes hodinu ve své hvězdné chvíli za kazatelnou. Mnohá kázání se tak stávají určitou formou protestantských odpustků = posluchači si to musí protrpět.

Tam, kde se historicky naběhlo na onen chytlavý motiv, že ”Písmo se vykládá zase jenom písmem”, že pouze “Sola scriptura” bez bližšího vstoupení do textu a kontextu doby – tam to nese i své hořké ovoce. Opravdu to zní svatě, nicméně rád bych poukázal na některou praxi, kterou to přináší.

 

 

Spontánní charismatici

Je až s údivem, když zaznívají v úvodu kázání věty typu: ”Včera večer, když jsem přemýšlel o čem budu kázat…”.

Kde pak je ono nošení textu v sobě, ono rozjímání, příprava, kontrola, ztotožnění se s textem atd.
Nebo ”Při četbě internetové zprávy o (x) mne napadla myšlenka…“ a ihned následuje další velice rozšířený nešvar promluv.

Alegorizace

Není nic jednoduššího než alegorické – přirovnávací “kázání”. Můžete začít o čemkoliv (povětšinou pochycená zpráva na internetu, nebo film). Pak to přes ”zuby” připodobnit k něčemu náboženskému, plácnout na to třeba verš z Izajáše a na závěr říct větu: ”To je mým přáním i pro Vás. Amen”.

(Cca 95% kázajících tento styl v prostředí CASD používá).

Dogmatická (utvrzovací) kázání

Velice nudné a nechutné chvíle, kdy se k Božímu slovu přistupuje opačným směrem. Řečníci se neptají co nám chce Bůh říci dnes, ale utvrzují posluchače (a snad i sami sebe), že pilíře víry jsou opravdu nehnutelné.

Doslovné fundamentalistické promluvy

Zde už záměrně nepoužívám slovo kázání. Promlouvající často ohýbá myšlení poslouchačů jen podle doslovného znění toho či onoho překladu bible, který má v ruce. Je až žalostné, jak se pak důraz klade na přesná slova bez bližšího kontextu, překladů, exegeze atd. Komické jsou také příklady, kdy se lpí na určitém doslovném znění verše a dokazuje se to ještě ze Slova na cestu.

Pragmatická vyprávění

“Víte, já nejsem, žádný teolog – já jsem praktik.” Tyto úvodní věty už dopředu odsouvají teologii na vedlejší kolej (3.). Je to právě ono nepochopení toho, že právě teologie má a musí mít dopad do praktického života. Je to skutečně to nejnebezpečnější ovlivňování členů, aby se tak vyhnuli setkání s Bohem. Zústává se tak pouze u sladkobolných životních příběhů, u vět: “Já si myslím”, ”Moje životní zkušenost je…”. Často, když je kázající konfrontován s dotazy, že něco v kontextu Bible nesedí, odpovídá onou větou: ”Víte, já to neřeším – já jsem praktik”.

One Man Show

Tito přednášející jsou vynikající vypravěči. Ne každý má možnost si doma vygooglovat “nějaký” příběh, tak se pasou na emotivních pocitech posluchačů. A vskutku se na ně lidé těší. Aby ne. ”Ani nevím, o čem mluvil, ale měl to krátké”. Tíhnou k tomu převážně mladší členové a v porovnání se staršími (kde se káže i přes hodinu) jejich promluvy mají spád a vejdou se do 20 minut = zázrak. Nicméně ani tam se často nezprostředkuje jiskra přeskočení onoho Božího zjeveného. Nepomůžou tomu ani projekce načasované do příběhů brnkajících na city a “předbíhajících” Ducha Božího.

Moralistická kázání

Čím je složitější a důraznější dogmatika, tím je vděčnější téma na úvahy typu: “Co vše se porušuje”. Popíšou se všechny úpadky doby – pak se povypráví o starých časech, kdy to tak prý nebylo. Vybere se pár citátů o morálce od “prorokyně” (výběr je opravdu široký). A nakonec se začne tlačit na apokalyptickou strunu strachu posluchačů.

Dalo by se hovořit o dalších a dalších aspektech, kdy kázání Božího slova nahrazuje pouze vyprávění.
Není pak divu, že absence jedné z důležitých možností Božího formování církve se musí zákonitě někde projevit. A věru se projevuje. Není tajností, že si pak někteří členové jednou za čas zajdou do jiných církví, aby tam zaslechli Boží slovo, nadýchli se, nabrali.

Pokud je Pán Bůh živý a dynamický, tak je třeba udělat vše proto, abychom Jeho slovo nesvazovali do korzetů konstrukcí, které se míjejí s Jeho vůlí. Je třeba nebát se vstoupit do napětí, které nacházíme v biblickém poselství.

 


 

(1.) Pokusy a doporučení výboru ČS, aby byli laičtí kazatelé voleni na volební období a ne doživotně, ve většině sborů ztroskotaly.

(2.) http://www.cestaviry.cz/wp-content/uploads/2014/04/Teologie-sprost%C3%A9-slovo.pdf

(3.) Ze všech výroků představitelů jmenujme alespoň výrok předsedy CASD T. Wilsona 8.11. 2014 v Ostravě:“Ty největší pravdy objevili ne teologové, ale prostí lidé…” – opět je teologie nepřítelem.

Pokora a „ostatek“

Úsudek,ať si udělá každý sám.
Pokora a Ostatek

Pokora a „ostatek“

 

Českobratrská církev evangelická je asi jednou církví, která se hlásí, kromě starých vyznání, hned ke čtyřem vyznáním na jednou – k Bratrskému vyznání, Českému vyznání, k vyznání Helvetskému a vyznání Augšpurskému. Asi nelze říci, že každý českobratrský evangelík umí vyjádřit rozdíly mezi těmito vyznáními. Jisté ale je, že různost pohledů českobratrského evangelíka předurčuje jako člověka, který ví, že skutečnost je věcí složitější, vícepodlažní a nelze ji postihnout jediným pohledem, na kterém by se mělo bezohledně trvat. Neznamená to bezbřehost, ale znamená to značnou dávku snášenlivosti.

Českobratrská církev evangelická (ČCE)

 

 

Vyznáváme, že nám někdy záleželo více na růstu počtu členů církve než na duchovním prohloubení, a tím jsme oddělili evangelizaci od křesťanské výchovy. Také přiznáváme, že některé z našich misií příliš pomalu připravovaly a povzbuzovaly místní představitele církve k plnění jejich odpovědných úkolů. Chceme respektovat místní principy a přejeme si, aby každá církev měla své místní představitele, kteří by křesťanský způsob vedení neprojevovali v nadřazenosti, nýbrž ve službě. Uvědomujeme si, že je třeba zlepšit teologické vzdělávání zvláště pro vedoucí církví. V každé zemi by měl být účinný vzdělávací program pro kazatele a laiky týkající se věrouky, učednictví, evangelizace, výchovy a služby. Takovéto vzdělávací programy se nesmí opírat o stereotypní metody, ale měli by je iniciativně vypracovat místní lidé na základě biblických pravd. (Ko 1,27-28; Sk 14,23; Tt 1,5.9; Mk 10,42-45; Ef 4,11-12)

církev bratrská

 

Nesení obrazu Ježíše namísto budování denominace – naší prioritou je, aby lidé skrze nás poznali toho, kdo je zachránil a ne, aby byli pouze získáváni do církevní organizace. Místní sbor nese na sobě obraz Těla Kristova, kde Hlavou je sám Ježíš Kristus. Proto jsou všichni členové zapojováni do služby celého sboru, kde každý uplatňuje svou originalitu a všichni ruku v ruce zjevují na sobě Kristův život v jeho rozmanitosti i společné jednotě. Působení Jednoty bratrské již dnes přesahuje hranice ČR.

S ohledem na tyto hodnoty neusilujeme o počty členů v církvi, ale o proměnu naší společnosti.

                                                                             Jednota bratrská

 

 

Přejeme Vám vše dobré, a hlavně Lásku- a také, abyste poznali Pramen vší Lásky, Boha. A rádi Vás přivítáme na našich bohoslužbách i biblických hodinách. Vy všichni- ať již jste luteráni či jiní evangelíci, husité, katolíci, nezařazení, bez vyznání, atheisté- vy všichni jste mezi námi opravdu co nejsrdečněji vítáni a věřte, že budete- každý z Vás- pro naše setkání opravdovým přínosem- a snad i my pro Vás. Každopádně, ať již mezi nás přijdete či nikoli, přejeme Vám krásný den a všechny další dny Vašeho života, a abyste byli šťastni.

Luterská evangelická církve

 

 

 

 

 

 

„Patříme do nebi zrozeného adventního hnutí – patříme do církve Adventistů sedmého dne, Boží církve ostatků. Je to církev,

která byla povolána Bohem na konci času kvůli svému jedinečnému záměru.“

  1. Wilson president  Generální konference CASD

„Boží církev ostatků – finišuje s maximálním nasazením!“

                                                            církev Adventistů s.d.

 

Adventisté sedmého dne byli vybráni Bohem jako lid zvláštní, oddělený od světa. Učinil z nich své reprezentanty a povolal je za velvyslance pro Něho v posledním díle spasení. To největší bohatství pravdy, které kdy bylo smrtelníkům svěřeno, ta nejvážnější a nejhrozivější varování, která kdy Bůh lidem poslal, byla svěřena jim, aby to předali světu.“

 

Ellen Whiteová CASD Svědectví pro Církev, svazek 7. strana 138

církev Adventistů s.d.

 

Kérka jde bolestivě dolů

 

Tuto zkušenost mají nejen Ti, kteří mají z dob „zrání“ na těle vytetováno srdíčko s nápisem Jarča a současná manželka se jmenuje Kamila, ale především také Ti, kteří neochvějně kážou 100% Boží vůli, pasujíc sebe, tak často do samozvané role proroků, a pak projde nenaplněná událost, čas a najednou je vše jinak.

V době vzniku určitého duchovního „tetování“ to opravdu leze posluchačům pod kůži a čím černo-bělejší předpovědi padají, tím více se podepisují na těle těch, kteří mají sklon k náboženským pohádkám. A tak padají často silné apokalyptické předpovědi a není divu, že nezůstane jediná oblast života členů, která by nebyla dopředu s přesností jehly definována.

Je jasné, že nikdo si nepřejeme říkat cokoli, co by opět probudilo takovou masovou hysterii. Nikdy bychom neměli k prostým a snadno vzrušivým lidem hovořit o „Dni příchodu“ aniž bychom znovu a znovu nezdůrazňovali nemožnost jakékoli predikce. Musíme se pokusit jim vždy ukázat, že tato nemožnost je nedílnou součástí tohoto učení.

S. Lewise z eseje The Last World’s Night

 

Samozřejmě si všichni uvědomují, že ony vyřčené zaručené malůvky budoucnosti, když se jaksi naplní jinak, jdou pak bolestivě z těla církve dolů, tak je vždy připraven advokátní systém přetetování jiným obrazcem, výmluv o neviditelném naplnění proroctví, podmíněném proroctví, nebo dopředu připravená vyhýbavá věta: „Platnost našeho proroka se potvrzuje tím, že jej budou lidé kritizovat.“  Trochu mi to připomíná úsek z filmu Monty Pythonů- Život Briana.

Ono je lehké vidět Boží prst ve všem, co se stane, mnohem těžší je vidět, kterým směrem ukazuje.

Je pozoruhodné, že mnohé hnutí a náboženské spolky potřebují pro své členy hnací motor v podobě těchto „tatérů“, kde jejich kérky nesou pečeť „neomylné věčnosti“ a v konečné fázi, tak cejchují členy, aby se ukázalo, kdo je čí. Např. zajímavě stejný rukopis mají z určité doby a určitého místa Joseph Smith, Tazze Russell, nebo Ellen G.Whiteová.

kérka E.G.W.

Je až komické, co všechno se musí platit z poplatků členů, kolik cenzur, úprav historických faktů, oddělení, výborů, sejfů na ochranu děl, vymýšlení složitých výkladů, jen hlavně né oficiálně prohlásit:“toto tetování jaksi pozbývá platnosti.“ To vše jen proto, že výbrus, přiznání mýtů, omylů, lží bývá pro mnohé církve bolestivý. Toto nikdo nedopustí. Přes veškeré ohánění se slovíčkem o reformovatelnosti-toto zůstává nedotknutelné. A tak stále zůstávají Ti, kteří se ohánějí tetováním a Ti, kteří jej také mají, ale raději nosí košile s dlouhým rukávem. Vždyť by pak přestaly fungovat mohutné svaté kyje na členy a vše by se muselo podat v riziku svobody a hlavně vsadit „pouze“ na Boží motivující milost. Tam jsou znamení také na rukách, ale úplně z jiných pohnutek…..