Gn 9:20 ČSP Noe byl rolník a první vysázel vinici.
Gn 9:21 ČSP Jednou pil víno, opil se a obnažil se uprostřed svého stanu.
I tyto verše jsou součástí příběhů prvních kapitol bible, kde se stávají souborem modelových příběhů. Právě díky těmto modelům jde součást příběhu až za hranice samotných aktérů a zasahuje naši přítomnost. Prototypy příběhů postav se dějinně opakují a vracejí.
Přibližme si to na těchto dvou verších.
Při doslovném letmém pohledu by se mohlo zdát, že Noe nastoupil pěknou cestu a po vzoru zdravé výživy se vydal na rolnickou dráhu. Dříve, než jej začneme kárat, co to vůbec vysázel, podívejme se na výraz rolník (v jiných překladech zemědělec). Doslovný překlad ve v. 20 píše o tom, že se stal mužem půdy. A to již čtenáři určité doby naskakuje avizovaná zpráva. Stává se ctitelem, uctívačem půdy, neboli přejímá po vzoru Kenaánců(1.) náboženství-usedlý život, přilnutí k zemi s kořeny k zemi namísto v nebi. Ustrnutí. Zatímco Hospodin je v pohybu.
Teď bychom čekali výtku v bibli, že měl pěstovat třeba mrkev a ne víno. Kolik jen plamenných moralistických „kázání“ z kazatelen zaznělo na téma škodlivosti alkoholu. Opilých bylo v bibli dost a na mnoha místech jim to nikdo nevyčítá (2.) a ani to nemělo vždy špatné následky.
Ale zde posluchač vždy nastraží uši. Aby ne. V hebrejštině jdou za sebou tři slovesa a očekává se zvrat.
Pil (šatach), opil (šakar), obnažil (galah Hit). Text o přilnutí k půdě předzaznamenává, že Noemu šlo o zneužití vína k mystickému opojení. Tuto hranici (a ne promile) Noe překročil. Chtěl si navodit náboženský extatismus sám ze sebe. Bez Boha. Příběh popisuje, že se to stalo uprostřed stanu. Jako by to nebylo jedno. Mohl se opít v koutě stanu….Ne, toto se stalo uprostřed, v centru místa, kde měla být jeho moudrost napojena na Pána Boha. Centrem jeho života není Boží cesta, ale zkratka navození si iluzorního náboženství. Toto se nás může bytostně dotýkat a je zcela jedno, jestli se „vystříháme vína“.(3.)
Nemysleme si, že dřívější čtenář měl stejný puritánský pohled na nahotu jako my Evropané. V tom problém nebyl. Třeba mu bylo vedro, namítl by zběžný čtenář. Jenomže tady jde o problém obnažení. Často v tomto stavu dle zbožštění plodivé síly a po vzoru kenaanců samotný aktér chce dosáhnout na duchy zemřelých předků. Převzít od nich a předat sílu, a to způsobem pro nás, ale i pro Pána Boha opravdu nemorálním. Nešlo jen o to, že by syn Chám(4.) nachytal tátu v nedbalkách. K čemu potom tak přísný trest? Jakoupak hanbu spatřil (odhalil)? Ale to je na jiný příběh….
Zůstaňme u toho, že Noem vytvořené náboženské hry možností až zapáleností vlastních zkratek neměly a nemají být směrem, který udává Hospodin.
Chceme si hrát na nábožné v deliriích svých činů nebo jít v zákrytu s Bohem ?
——————————————————————————————————————-
(1.) Jr 35,1-10 Ještě dlouho potom v Izraeli rod Rekabejců odmítal pití vína ne jako odboj proti alkoholu, ale jako čin odmítnutí pěstování víceleté rostliny, která usedlý život vyžaduje.
(2.) viz např. Boaz a Rut
(3.) výraz bible kralické
(4.) často překládaný z hebr. jako horký, vřelý