Gn 19:23 – 26 ČSP

 Slunce právě vyšlo nad zemí, když Lot vešel do Soáru.

A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Hospodina z nebes. 

Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi. 

Lotova žena pohleděla zpět a stala se solným sloupem. 

 

  Jaká byla poslední slova Lota své manželce?

„Nestůj tady jako solnej sloup.“

 A jaké bylo životní krédo Lotovy ženy?

„Na nic se neohlížet.“   

 

Ale teď vážně. Pokud bychom k textu přistupovali stylem doslovného výkladu, vyvoláme dost prapodivných otázek, které autor textu neřešil a už vůbec nechtěl posluchačům podsouvat. Pouštíme se tak na tenkou vrstvu ledu, kde potřebujeme vpašovat do textu projekce vlastního náboženství a pojetí dogmatiky, místo abychom nechali text mluvit, kde mluví a mlčet o tom, o čem mlčí.

Jedna z velkých otázek doslovného výkladu je: To je opravdu Bůh tak krutý, že za pouhé ohlédnutí trestá takovýmto způsobem?

Možná pro ženy nepomůže ani tak „advokátní zdůvodňování“ (nevím, z čeho čerpá), že následek trestu byl způsoben tím, že:

“Kdyby byl býval Lot nezaváhal ……a uprchl do hor bez námitek a protestů, byla by i jeho žena uprchla s ním. Jeho příklad by ji ochránil před hříchem, který zpečetil její osud. Lotovo otálení a odklady způsobily, že upozornění Boží brala na lehkou váhu. Zatímco byla za městem, svým srdcem byla ještě v Sodomě a s ní i zahynula. Vzbouřila se proti Bohu, poněvadž soudem přišla o majetek a její děti zahynuly v troskách. Ačkoli se jí dostalo té přednosti, cítila, že je silně postižena….(E.G.White – Drama věků 1. str. 112)

Zajímalo mě, jaké pocity tento doslovný výklad (který je poměrně běžný pro církve s kořeny v Americe) vyvolává v ženách, které jsou stvořeny a „naprogramovány“ na mateřský cit a rodinné vazby?

Co je na tom špatného, že by se matka ohlédla po svých dětech?

A pokud by se neohlédla, co by to o ní jako o matce vypovídalo?

Žena je přece vždy přirozeně více svázaná s domovem.

Co tento výklad vypovídá o Bohu a jeho vážení si hodnoty lidského života?

Matky, vyměnily byste dnes „přednost vyvedení“ za životy svých dětí?

Kde sebrala autorka textu (a jí podobní) onu jistotu, že jí šlo o majetek?

A pokud ano, tak proč problém majetku nezmínil samotný Ježíš, když citoval příklad Lotovy ženy v NZ u Lukáše? (Luk 17,32)

 

Žalostné, ba co víc trapné, jsou pokusy důkazů, že onen solný sloup tam existuje dodnes (1.), že dodnes jsou na místě zbytky radiace a kuliček síry. Tyto konspirace (2.) mají zrovna tolik zastánců jako odpůrců, a naopak křesťanství a poselství o Bohu jenom ubližují.

Sdělené textu leží v úplně jiné rovině. Nejde o historické vyprávění, jak a kdo to byl (proto ani neznáme jméno pan Lotové) a pisatel by se asi divil, že místo poselství příběhu nás zajímá místo určení nějakého výbuchu, nebo majetkové poměry paní Lotové.

Možná, že i ateističtí psychologové pochopili více, než křesťanští fundamentalisté, když mluví o syndromu Lotovy ženy:

  Držet se minulosti je výhodné i z toho důvodu, že nemáme čas zabývat se přítomností. V té by se nám totiž mohlo stát, že náš směr by byl najednou o devadesát, nebo dokonce o sto osmdesát stupňů jiný, a navíc bychom třeba zjistili, že přítomnost není tak nešťastná, naopak: že je vlastně docela ne-nešťastná; nemluvě o novinkách, které nabízí – a to by mohlo pěkně otřást naším pesimismem. 

Příběh Lotovy ženy můžeme tedy číst jako pobídku neulpívat na minulosti a soustředit se na budoucnost. Další z možných výkladů poukazuje na to, že se Lotova žena ohlédla proto, že chtěla vidět, jaký trest stihl nehodné obyvatele Sodomy. Je tedy varováním, že kochat se cizím neštěstím, i když jde o Boží trest, lidem nepřísluší. Soudit může jenom Bůh, říká Bible tímto příběhem.

 

  V Lukášově evangeliu zazní ‚Pamatujte na Lotovu ženu‘, a to v souvislosti s líčením posledních dní. Jde o obraz posledního soudu. Zároveň nabízí jeden z možných výkladů příběhu o Lotově ženě: „Jde o to, nebýt vázaný tím starým, ale otevřít se tomu novému, co přichází“.

——————————————————————————————————————-

(1.) Mimo jiné v této oblasti vždy byla celá galerie solných sloupů.

(2.) např. Valter J.Veith a jeho konspirační teorie