K volbám

Bylo řečeno mnoho.

Jen…..slušnost a pokora prohrála nad neomaleností,populismem a demagogií.

Na kolik se tento obraz národa prolíná do církve……zvažte sami.(1.)

 

„Přátelé, nenechme se v těchto dnech zmást a strašit. Buďme připraveni na to, že lidé, pro které pravda a láska jsou sprostá slova, se nebudou nyní štítit žádné špinavosti, aby lež a nenávist neztratily své pozice.“

                                                        Tomáš Halík


(1.) např.:https://twitter.com/Posledniskaut/status/920659319355404288

nebo volání některých členů CASD:“nevolím Drahoše,protože je členem asociace Římského klubu“

Na kolik jsi adventist(k)a sedmého dne ?

   Pokud skutečně platí to, že víra se nedědí, že se má vždy revidovat, že by neměla líně spočinout a ztučnět v lůžku jistot, pokud církev opravdu není jen o zájmovém klubu a sociálním zabezpečení, možná by bylo dobré si položit pár otázek.

A to otázek v porovnání s tím, k čemu se přiznávám:

– křestním slibem

– osobní podporou

– svojí účastí

– desátky

– finančními dary

– ale i tichým, přezíravým a lhostejným mlčením

 

  Pokud Ti vychází více jak polovina věroučných článků, proti tomu co jsi sám poznal (a) v bibli jinak,čemu věříš a praktikuješ jinak,tak určitě stojí za to se zamyslet nakolik (přiznávám neumělé přirovnání,ale lepší mne nenapadá),“být v KSČM a přitom si to omlouvat,že Stalina nemusím.  Snad se neurazíš, ale prý se tomuto jednání říká pokrytectví.

1

 

  1. Písmo svaté

Skutečně věřím ve fundamentalistickou doslovnou inspiraci bible, bez historického pozadí textu,překladů,výkladů,vpisů,zásahů,osobních postojů autorů?

 

  1. Trojjediný Bůh

Opravdu věřím adventistickému pojetí Boha podrobeného času do výkladu potřebného přesouvání se 22. října 1844?

 

 

  1. Otec

Jsem si vědom podivného balancování pojmu výkladu vztahu mezi Otcem a Synem, chybně uchopeném již v základech prvních průkopníků, kteří odmítali trojjedinost?

 

  1. Syn

Uvědomuji si, co dělá z lidí věta, že dodnes musí někdo „sloužit ve svatyni v náš prospěch“? Jakou představu mají pak lidé o Bohu, jako Otci?

 

  1. Duch svatý

Skutečně věřím tomu, že Duch Boží např. neobdarovává ženy ke kazatelské činnosti?

Že obdarování započalo a skončilo pouze v jedné osobě E.G.Whiteové ?

 

  1. Stvoření

Opravdu skutečně věřím tomu, že první kapitoly bible jsou doslovný dokument zapsaný účastníkem?

Je opravdu hlavním poselstvím Genesis se hádat o 24 hodinovém cyklu?

Musí se proto znehodnotit i věda, archeologie atd.?

 

  1. Přirozenost člověka

Skutečně věřím adventistickému podání „pádu do hříchu“ napsaném v Drama věků?

 

  1. Velký spor

Není divné, jak adventismus věnuje veliký prostor satanu? Pokud je to skutečně jenom tak, proč si to nevyříká Pán Bůh pouze s ním? Opravdu musí být hnacím motorem evangelia strašení o velkém sporu?

Při všem tom prostoru a svádění na satana, kdyby dnes umřel,jak dlouho by trvalo,než bych na to přišel?

 

  1. Kristův život, smrt a zmrtvýchvstání

Je mi skutečně jedno, že adventismus popírá Kristovu dostatečnou oběť na kříži?

Že neplatí ono „dokonáno jest“, ale musí se něco dodělávat? Dohánět zapečeťováním, zapisováním, svatyní, zákonem?

 

  1. Zkušenost spasení

Opravdu mi nevadí, že učení církev sice říká: „jsi spasen Milostí, ale….“?

V čem tedy má být ona jistota?

Skutečně naplňuji adventistickou představu“žití svatým životem“?

Motivuje mne soud, nebo to,že mne má Bůh bezpodmínečně rád?

 

  1. Růst v Kristu

Musí být růst v Kristu jen náboženskou kompenzací?

 

  1. Církev

Skutečně jsem nikdy nečetl o církvi neviditelné? Bezbariérové?

 

  1. Ostatek a jeho poslání

Skutečně sebe vnímám xenofobně, jako církev ostatku? A co pýcha?

 

  1. Jednota Kristova těla

Tak proč se církev podrobuje více než Božím pravidlům kulturním požadavkům většiny?

Proč musela vzdělanost vždy v historii a v současnosti stát na periférii zájmů,ne-li církev opustit?

 

  1. Křest

Pokud je to tak prosté, proč je křest zatížen nebiblickými sliby?

 

  1. Večeře Páně

Opravdu jsem nikdy nepřemýšlel o tom, že Kristus neustanovil umývaní nohou,ale na dobové kulturní zvyklosti ukázal podstatu služby. Symbol srozumitelný své době. Je srozumitelný dnes?

 

  1. Duchovní dary a služebnosti

A co Dar rozeznávání?

 

  1. Dar proroctví

Opravdu znáš její spisy? S jejím životem z nezávislých zdrojů?

Seznámil ses s historií vzniku a celistvostí díla?

Skutečně generačně její rady církvi pomohly?

Opravdu „produkty jejího učení“ jsou lidé milí, pokrokový, chápající?

To opravdu věříš, že se dá poručit Duchu Božímu, že to začne a skončí pouze touto osobou?

 

 

  1. Boží zákon

Stále věříš, že dodržuješ zákon,který,dle Římanům, Galatským atd. vede ke smrti?

 

  1. Sobota

To opravdu dodržuješ sobotu na např.17:31 západ……bez ohledu na to,jak jiní lidé za Tebe musí pracovat?

Opravdu se tím měří napříč věřícíma:“oddanost Bohu“?

 

  1. Křesťanské správcovství

Opravdu jsi z bible nastudoval povinnost odvádět desátkový systém na Generální konferenci?

  Dáváš jistě z hrubého platu desetinu příjmů navzdory tomu,že neuznáváš do čeho církev investuje a co(koho)za to platí?

 

  1. Křesťanský způsob života

Opravdu je zdravé zasahování církve do intimních záležitostí členů, individuality projevu?

Skutečně nepozřeš nic co je nečisté a to komplexní formou popisu SZ?

Nikdy nebereš léky konzervované alkoholem?

 

 

  1. Manželství a rodina

Nejsou Ti divná černobílá řešení církve ohledně rozvodů v manželství?

 

  1. Kristova služba v nebeské svatyni

Skutečně umíš nakreslit a vysvětlit celý graf potřebný k zastrašování členů?

Potřebuješ toto pro praktický život?

 

  1. Druhý příchod Ježíše Krista

Nejsi už unaven ze „zaručených proroctví“ v adventismu, které nutí rozpohybovat členy pouze strašením na apokalyptickou strunu?

 

  1. Smrt a vzkříšení

Nejsou Ti podezřelé detailní plány „rozvrhu?“ Není třeba nechat něco na Bohu, ako tajemství?

 

  1. Tisíciletí a konec hříchu

Skutečně tento zjednodušený výklad „někoho, kdo tam už jako by byl“ v Tobě nevyvolává spousty praktických otázek?

 

  1. Nová země

Opravdu to vše děláme za cukřík odměny?

 

   Někteří věřící pod zátarasem nečekaných vlastních pochybností couvnou zpátky, do očekávaného bezpečí počátků-ať už do „dětských stádiísvé vlastní víry, nebo do nějaké nápodoby církevní minulosti. Takoví lidé pak často hledají útočiště v sektářské podobě náboženství. Některá prostředí nabízejí nejrůznější skanzeny církevní minulosti -snaží se simulovat svět“prosté lidové zbožnosti“, nebo „modernitou nezkažený“ typ teologie, liturgie a spirituality minulých staletí. Ale i zde platí:Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“

                                                (Tomáš Halík –Noc zpovědníka)

 Ž 27:8
B21   O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: „Hledejte mou tvář!“ Tvou tvář tedy hledám, Hospodine.

 

 

 

Ze svobodné vůle

TOP-0376

Lačnými ústy
vzduch do plic mi proudí
oči krásy světa chtivé
po krajině bloudí –
běžím, a spočívám
v líně sladkém snění
vyhledávám lidí shluk
i tiché osamění…
Sytím se strofami
i písní prostou
a cítím, jak svobody
křídla mi rostou!
Do sítě motýlí
chytám ty okamžiky
a šeptám i volám
díky, díky!
že nestvořil jsi, Bože, loutku
co prázdnotu skrývá
pánu se klaní
na rozkazy kývá
že nestvořil jsi nudné
přeposlušné roboty
že je na mě rozhodnutí
zda půjdu tam, co Ty…
Děkuji za fantazii
za umění, lásku
za smysl pro humor
i pro nadsázku
za volnost myšlenek
emoce, cit
i když jsi životem
musel vše zaplatit…!
Ze svobodné vůle klekám
ne protože musím
a z celého srdce lásku Tvou
tou svojí splatit zkusím…

        (autor: Magda Berkyová)

Populistické „křesťanství“,nebo historia magistra vitae

V posledních modlitebních přednáškách(k mému údivu schválených,přeložených a rozeslaných vedením církve i v ČR členům) je opět direktivní formou hned v úvodu zdůrazněno,aby se nepoužívala „historická kritika“v přístupu k bibli,jinak by „znevážila apokalyptická proroctví“ církve adventistů.(1.)

Jak líbivě to zní ve větách,že „bible se vykládá jenom biblí“ a jak často zaznívá dokonce i z úst kazatelů samotných(těch,kteří by měli zpřítomňovat Theos-logos Boží slovo),že „není třeba nějakého teologického hloubání…hlavně ty vztahy“ a mnozí členové zaslzeně kývají.Populistický styl hodný tak prohlášení stran a jejich voličů,kteří uvedli stav posledních voleb do současné podoby.

Ano mnozí se bojí teologie.A není divu.Prozradilo by se,že mnohé stojí na velmi vratkých základech,že ony zmiňované „vztahy“ jsou často pouze klubové,humanistické komunity postavené na mělkých základech ,bez Božího nazírání.Prozradila by se rozvláčněná užvaněnost,zpoza kazatelen,ale i v sobotních školách bez bližšího vhledu do textů bible.

TOP 205

 

  Jistě, teologické studium může člověka o mnohé připravit. O nejrůznější přežvýkané závěry, předběžné jistoty a iluze. Také o hloupou a pyšnou výlučnost, se kterou máme tendenci se uzavírat do úzkých mantinelů sborových tradic a zvyklostí. Hlubší teologická práce je riskantní v tom, že nás dokáže vyvézt z konceptu, zbořit naše dosavadní stavby a konstrukce.

V tom ostatně nezapře svou pevnou vazbu na Boží slovo. To také člověku mnoho iluzí odebírá, aby uprostranilo zjevené pravdě – Pánu Ježíši Kristu. Proto je také teologie velmi nepohodlná pro církev, která touží po nekonfliktním chodu, po neměnném řádu a jistotách. Nic takového teologie nezaručuje. Je nástrojem permanentní reformace, stálého pohybu, kladení nových a znervózňujících otázek. Tedy všeho, co je pro zabydlenou a sebejistou církev nebezpečím.

Myslím, že je před námi období, ve kterém si budeme muset pokládat otázku, kterým směrem se chceme vydat. Jaká podoba církve je pro nás lákavá a přijatelná. Rozhovor o akademické teologii bude nutnou součástí tohoto hledání.

Rád bych na závěr připojil, zejména jako východisko pro možný rozhovor, alespoň několik důvodů, pro které bychom se teologie neměli vzdávat:

1) Biblická teologie – poctivé a soustavné studium Písma svatého v originálních jazycích, je nejlepší obranou biblické zvěsti i posluchačů proti kazatelské svévoli, pohodlnosti a subjektivismu. Tuto práci s Písmem rozhodně nemůže nahradit povrchní biblicismus. Tady leží těžiště naší odpovědnosti k Božímu slovu a jeho zvěstování.

2) Hlubší studium dějin církve je účinnou pojistkou proti výprodeji vlastní tradice a identity, proti podléhání módním trendům a opakování starých chyb. Dědictví radikální reformace je doposud živé a obohacující. Historická teologie je nástrojem k jeho zkoumání a udržování. Historia magistra vitae.(2.)

3) Zapojení intelektu do služeb Bohu je zřejmou součástí sebeobětování se Pánu Ježíši Kristu. Tam, kde Bohu tuto oběť odpíráme, měli bychom více číst příběh o Ananiášovi a Sipoře (Sk 5,1-11). Teologická práce, stejně jako společné modlitby a zpěv, je nástrojem k oslavě Hospodina.

                                                    Jáchym Gondáš kazatel babtistické církve


(1.) Advent 2017 /8    str.5

(2.) Dějiny jsou učitelkou života.

Setkání Podkrkonošské mládeže po letech

Byl jsem pozván na setkání lidiček,kteří prošli mládeží církve v určitém období.Bylo hezké naslouchat „osudům těch,které vítr zavál“ na různé strany.Opět přišel na řadu humor místního koloritu a bylo na co vzpomínat,snad s nadechnutím toho,že nelze žít jen z minulosti.

Hloupý Jákob ? Chudák Dína ?

                  ANEB REHABILITACE TEXTU A VÝKLADU (1.)

Gn 33,18-20    Gn 34,1-4

  1. REAKCE NA VÝKLAD, ŽE JÁKOB „NEMĚL CO DĚLAT U HRANIC MĚSTA ŠEKEMU“

 Jákob je na cestě, kterou mu sám Hospodin „navrhl“-je na cestě domů. Je ve shodě s Boží vůlí, když odmítá nabídku Ezaua, aby se usadil v Edomu.

Přechází Jordán,(jak zpívá Karel Gott-“Řeku všech nadějí“) a směřuje k městu Šekem, neboť právě ono je klíčem k celé kenánské zemi pro polohu a význam.

Další důvod se domnívat, proč je Jákob stále s Bohem, je to, že první co na místě udělá, staví oltář jedinému Bohu (výraz „el“)a dává tím najevo svému lidu(tudíž i Dině),že se nemíní ohýbat před místními bohy. Zasvěcuje toto místo Bohu, které se pak historicky ukazuje, jako důležitá součást izraelského kmenového svazu, který zde obnovoval smlouvu.

Draze toto území vykupuje a vypravěč příběhu v bibli mu to ani náznakem nevyčítá, natož pak pán Bůh.

Vyslovit větu,“že tam neměl co dělat“, je jako vykládat text, že Izrael neměl co dělat v zaslíbené zemi. Na trase cesty se takto usazoval u vícero kenánských měst.

 

  1. REAKCE NA VÝKLAD, ŽE MALÉ, NEVĚDOMÉ DĚVČE ZA NIC NEMŮŽE

   Vždy se snažím v textu vnímat slovesa. Starozákonní pisatelé často jediným slůvkem dávají zvrat dějům, který současný Evropan často nepostřehne.

Proto mě zaujalo slůvko „ si vyšla“.34,1

Ono vyjití není jen popsáno vypravěčem pro vyplnění děje, ale chce naznačit posluchačům, že je to „vyjití“bez povolení, bez pověření. Tato její cesta-nikoliv nevědomá vycházka-je svévolná.

Izraelci už podle toho, jak rychle někdy přijímali kenánské zvyky, nebyli v informovanosti toho, co zrovna „frčelo“nikterak pozadu. Dina se nešla podívat na to, co se nosí, ale chce spatřit dcery země-kenaanky 27,46 a jak jinak, určitě né na house párty,ale na slavnostech baalismu,který jim jsou vlastní, při kultech se sexuálně orgiastickými prvky, o nichž snad nejde ani historicky spekulovat.(2.)  Text a dění okolo prozrazuje, že v Dině se probudila žádostivost po nespoutaném kenánském kultu. Musela počítat s tím, že když se dostává do blízkosti těchto náboženských orgií, může se stát obětí sexuální žádostivosti obyvatel města. Nebylo by to poprvé, kdy by si lid na slavnosti vybral někoho „výjimečného a nového“.

„Bohové“ kenánců každou abnormalitu vítají. Pro dívku vybranou pro tento obřad to bylo ohromné uznání její krásy, veliká pozornost např. ze strany nejušlechtilejších bojovníků té země a čest. V mnoha národech, k tomuto obřadu přistupovaly dívky dobrovolně.

Není to poprvé, co se někdo z Izraele chce zúčastnit toho, před čím je vždy dopředu varován.

Omlouvat Dininu nevědomost věkem nemá podklad, neb už jen selským rozumem by si malinká nevědomá dívka těžko prosadila tuto cestu, ale především nelze pouze stavět na výrazu ve verši 4. ,kde je v hebrejštině použit výraz „jalda“=děvčátko.

Tímto oslovením se neudává věk dívky, ale pisatel textu zde jakoby sympatizuje s Šekemem,když popisuje jeho uchvácení láskou a myšlenky na manželství. Jinak dále v textech je už používán v popisu Diny hebr.slovíčko „nará“=dívka. Tím nikterak nepopírám zvyklosti té doby, že byla velmi mladá.

Dalo by se dále hovořit o onom popisovaném „znásilnění“, kde nejde ani tak o fyzickou, tělesnou nehoráznost, ale dle původního textu se ukazuje, že problém tkví především o poskvrněnosti kultické-to co ekumeničtí přeložili jako „znásilnění“ hebr.popisuje jako n-b-l(n balá)= blud, hanebnost. Účast zapojení do něčeho proti Bohu. Což opět dokazuje to, že Šekem si Dinu nezavedl do svého pokojíčku, ale účastnili se veřejných slavností. Proto volají Dininy bratři, že s ní zacházel Šekem jako s něvěstkou(né děvkou, jak píše ČEP – Kraličtina,nebo Jeruzalémská bible,21 – má v tomto místě lepší překlad). Nevěstka právě v této době odehrávání děje nebyla ona šlapka, prostitutka za peníze jen v tělesné oblasti. Označení překladu nevěstka je ta, která je účastna v oblasti kultické, náboženské,“práce“ve svatyních. A v tom je ten špatný prvek „nábožensky-kultického zaprodání“, který popisuje vypravěč v příběhu.

Na kolik jsme my v pokušení exhibitovat se svojí vírou v náboženské kompenzaci-být středem toho „náboženského hlaholu,“ který kolikrát vnímají jenom naše uši, ale Boží určitě ne.

 

 

——————————————————————————————————————

(1.) Reakce na některá doslovistická „ kázání “

(2.) Viz. např.Josefus Flavius I.  21,1

 

Na kom to stojí a padá

 

  • Nikdo nemůže položit jiný základ mimo ten, který je již položen, a to je Ježíš Kristus. (1 K 3,11)

U některých umírněnějších členů(je jich velice málo) je osobnost Ellen G. Whiteové, vnímána,jako dobře radící skromná,tichá dívka,která občas přišla do církve s radou a že něco byly její vlastní myšlenky,kde se mohla i mýlit.Žijí v naivní představě,že se tak i ona sama brala a že jí i tak bere církev.

Ellen_White_Profeta,_fundadora_de_la_Iglesia_Adventista

Opak je pravdou.V otázce svých výroků nepřipouštěla žádný dialog natož nějaké kritické zhodnocení:

V žádném případě neměla radami doporučující vztah k církvi,jak je to vyučováno v Českém prostředí,ale rozhodující a přímo určující.A to jak v oblasti formování nauky,tak i ve finančních záležitostech církve,ale i v určování lidí do vedení,kteří byly „jejím viděním schváleni“.Není divu,že po osobních „poselstvích“,které se dostalo lidem,kteří s její osobou nebyly tak nějak“na jedné vlně“ si to mnozí raději rozmysleli a „děkovali jí za její zásahy“.

Byla účastna mnoha Generálních konferencí,kde ovlivňovala rázně chod církve(¹.) a to často i 70-ti stránkovým poselstvím plném výtek a pokynů.

Tak rychle jako se chrlila její hypergrafie a její často až 3 hodinové proslovy, tolik podobné všem autoritativním osobám navyklým diktátorskému sebe-poslouchání (².),tak rychle se udával krok církve a dění v ní samotné.Zdaleka to nebyla tichá dívka,která nevině pouze na modlitbách stála v pozadí církve.Kdo jen trochu blíže četl její osobní pokyny jednotlivým lidem…ví své.

Často k urychlení „Božího poselství“ používala i telegraf (³.) jen aby se rychle dosáhlo svého.

  A tak není divu,že všechny problémy řešící se v minulosti,ale i v současnosti jsou pouze v zákrytu stínu její osoby- na ní to totiž stojí i padá,ač to ortodoxní,ale i umírnění členové nechtějí slyšet….

 „Ať si nikdo nemyslí, že lituji nebo beru zpět kterékoli jasné svědectví, které jsem kdy doručila jednotlivcům nebo lidu. Jestli jsem někde udělala chybu,pak to bylo jen v tom, že jsem nekárala hřích s větší rozhodností a pevností.”

                                                                          EGW Biography, sv. 3, str. 146. 1881

 


(¹.) Např. O jejích zásazích byť i v pokročilém věku do dění konferencí představuje až úsměvný článek glorifikující její osobu na oficiálních stránkách církve.http://www.casd.cz/nalezeni-doposud-nezname-fotografie-ellen-whiteove/

Různá zasedání Generální konference byla častými příležitostmi pro Ellen White k přímým zákrokům. Když bylo zasedání roku 1879 v plném proudu, dostala vidění, o kterém napsala: „23. listopadu 1879 mi byly ukázány některé věci v záležitosti našich institucí, a povinnosti a nebezpečí těch, kteří v nich zastávají vedoucí postavení.“

(².)  Fidel Castro se zapsal do Guinessovy knihy rekordů V roce 1960 se zapsal do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší projev na půdě Spojených národů. Mluvil tehdy celých 4,5 hodiny. O 26 let později ale Castro sám sebe překonal. Na sjezdu komunistické strany Kuby posluchače trápil neuvěřitelných 7 hodin a 10 minut.Zdálo se, že Fidel je nepřekonatelný. Jenže jeho obdivovatel, žák a spojenec Hugo Chávez dokonce překonal svého mistra. V televizní show mluvil venezuelský prezident 8 hodin.

(³.)  21. prosince 1905, poslala telegram to A. G. Daniellsovi, předsedovi Generální konference, že má pro něho a pro ostatní pokyny z vidění,jak „jednat“ s opozičním J.H.Kelloggem. Samozřejmě předseda „rád“ vyhověl vidění dle pokynů“.

 

 

Ponižující progres ?

Jako reakce na nátlakové vydání GK konference CASD v roce 2015 v otázce neordinovat ženy, byla „bleskurychle“ svolána konference v tomto roce (2017) v Londýně, a to v červnu. Účastníci byli z 10 unií, které tak nějak byly rozčarovány nad tímto oficiálním nařízením pro celou církev.

Z výňatků projevů se opět ukázalo, že pokud chcete v církvi něco sdělit, vždy musíte procházet skrz osobu  E.G.Whiteové (1.). Marné je ujišťování členů, že ona nemá a neměla v církvi rozhodující vliv, pouze potvrzující… Tomu už snad nikdo nevěří.

Je až směšné, jak právě citáty E.G.W. se musí vyvracet opět jejími citáty, které k otázce ordinace žen právě zavřely dveře svým přístupem výkladů biblických textů, ale i důrazem na fundamentální výklad (2). Nepomohlo ani politické našlapování a zaštiťování se jednotou v mnohosti, když všichni moc dobře vědí, že mráz přichází z Kremlu a nikdo vzhledem k organizační struktuře to otevřeně neřekne. Stačilo jen naznačit a už by se „přivřel kohoutek“ (3.).

Přes alespoň náznaky uvažování některých a zoufalý pokus něco dělat (4.), mne stále napadá otázka:

Stojí to za to, takto se ponižovat, když chcete ukázat, že je v církvi něco nenormálního?

Obzvlášť, když vám všichni činovníci z Generální konference jasně dají najevo svým odmítnutím účasti, co si o Vás myslí a že v této otázce drží basu slepé loajálnosti.

(A to je je jen otázka rovného postavení mužů a žen v otázce obdarování.)

Což teprve, až by šlo o mnohem zásadnější věc?

corporate-1052217_960_720


 

(1)……Rolf Pöhler, profesor systematické teologie na Teologické vysoké škole církve ve Friedensau, mluvil o pohledu Ellen Whiteové na danost a změny v teologických a strukturálních otázkách a jak těmito svými postoji ovlivnila církev. Vždy se snažila v těchto otázkách udržet mezi kontinuitou a změnami vyváženost.

…. Wendy Jacksonová, docentka systematické teologie na australské Avondale College, pohovořila o tom, jak Ellen Whiteová chápala jednotu.

 

(2.)  Prorokyně varovala, že „ti, kdo se cítí povoláni, aby se připojili ke hnutí za ženská práva…., mohou se právě tak dobře zříci veškerého spojení s poselstvím třetího anděla. Neboť duch tohoto poselství není v souladu s tímto hnutím. Písmo mluví jasně o vztazích a právech mužů a žen.“ Svědectví pro církev/ 1T 421

Ve snaze dobýt postavení, pro něž je Bůh nevybavil, opouštějí mnohé svá místa, kde by mohly být požehnáním. Ve své touze po vyšším postavení mnohé obětují pravou ženskou důstojnost a ušlechtilost povahy a odcházejí od pravé činnosti, pro kterou je nebesa ustanovila (PP 59)

 
(3.) Viz pohrůžková inkviziční blokace knih G. R .Knighta (pozn. Autora – a to toho moc neřekl) v celé Michiganské unii

https://atoday.org/michigan-conference-toys-with-banning-sale-of-george-knight-

(4.)  Např. zástupci Česko-Slovenské unie a adventistického teologického institutu se k tomu „opět odvážně vyjádřili“ tím:….že zveřejnili obrázky z Londýna 🙂