Zatím co jiné denominace hledají v teologických konferencích onen záblesk Božího slova, tak adventisté opakují do úmoru svoji nauku, která je teologii na hony vzdálená.
Porovnejte si sami:
John Barton-Historie Bible
Archiv autora: Petr Mertlík
Husité – první adventisté
Dějiny husitů v glorifikované xenofobní podobě znají členové církve adventistů převážně z knih Drama Věků od E.G.Whiteové. Ona sama,(tak jako jiné statě) toto převzala, od autorů své doby. V dynamitem nabité Americe své doby se to hodilo, zrovna tak jako Vávrovi filmy u nás komunistickému režimu, k pěstování ještě větší nenávisti vůči všemu co bylo a je katolické.
Předtím si ještě připomeňme, že adventismus stojí mj. i na pilíři Mileritů a tvrdit, že s nimi nemá nic společného, je jako dnes tvrdit, že současná KSČM nevychází z Marxismu.
A ano, dějinní husitské hnutí má k adventistům velmi blízko. Vzpomeňme alespoň několik styčných bodů.
- bylo to hnutí ve svém zrodu, plné zápalu a fanatismu
- jeho stoupenci očekávali 2. brzký příchod
- prodávali své majetky a stahovali se do měst (např. Žatec, Louny, Klatovy a hlavně Tábor),kde hodlali přečkat kritické období ,než přijde Kristus
- dělali „plošnou evangelizaci“ při níž jediný hnací motor bylo znamení apokalypsy
- stěží se mohl najít někdo, kdo by řekl otevřeně: „neblázněte..“ byl označen za antikrista, bezvěrce
- sami se popisovali jako „věrnými“ ,tj. jediný správně věřící. Co mi to jen připomíná s pojetím adventistů sama sebe co by „ostatku….“
- určili také datum Kristova druhého příchodu a to v polovině února 1420
- když se nic nestalo(po té co čekali, přesně jako v roce 1844 na kopcích, bez majetku, bez zasetých polí) odvedli zrovna tak pozornost na to, že to proběhlo „duchovně“
- sami husité a jejich mluvčí používali, selskou, přihlouplou rétoriku doslovnosti výkladu bez jakéhokoliv bližšího vzdělání .Jejich vůdci se často skládali z laických „vykladačů Božího zákona“ ,nebo z čerstvě vysvěcených kněží, bez jakékoliv praxe a teologického vzdělání, zrovna tak ,jako u adventistů, kde se i často rekrutovalo z řad havířů, nebo stačilo projít vlastní adventistickou „školu“ bez hlubšího pojetí teologie.
- jejich ústřední knihou byl kniha Zjevení, kde se dá „nejlépe bruslit“
- zrovna tak jako první adventisté (a dodnes i jako radikální adventisté) vyznávali dosažení bezhříšnosti
- zrovna zítra jdu navštívit další vypálený klášter, kde husité zničili mnoho historických knih, obrazů a ve svatém zápalu znásilnili mnoho řádových sester. V období vzniku adventistů bylo napětí mezi nimi a vládou tak napjaté, že vláda byla nazývána v periodikách onou bestií z apokalypsy Zjevení.
- učili že bude tisícileté království- stejný chiliasmus ,jako u adventistů
- motivací husitů (obzvlášť ve městě Tábor) byl strach, pocit viny a fanatické natěšení.
A mohl bych popisovat další a další naprosto styčné body pro stejné sektářské projevy a dokládat to společně s odkazy od odborníků. Vycházím z toho, že kdo chce -ví a najde si fakta. Ze všech odkazů (pro ty co jsou líní číst) např.
Odkaz od velmi dobrého odborníka, který nepotřebuje nic pomlouvat, ani přikrašlovat, natož si „přihřejvat polívčičku pro svoji denominaci“. Doporučuji 3.díl
I proto mi přijde, dost chucpe v adventismu mluvit na toto téma nevyvodit z toho důsledky.
Je to pak to samé, jakoby Kateřina Konečná přednášela o brutalitě Stalinismu.
Perličky z příspěvků 2.
Perličky z příspěvků
Když je od samého vzniku hnacím motorem definice nepřítele
JEDNA Z MNOHA POHÁDEK UČENÍ
Když nepomáhá teologie….
…. pomůže, alespoň humor.
Sdílím další příspěvky od odchozích lidiček.
Progres v Brně
Tak mají členové za sebou další konferenci Česko- Slovenské unie a konferencí Českého, Moravskoslezského a Slovenského sdružení CASD.
Určitě byl představen nový program církve:
- bude prověřen vztah ke spisům E.G.W.,
zveřejněno, kde a z kterých zdrojů čerpala
přiznáno veřejně, kde se hluboce mýlila
- byl stanoven vztah distancování vůči chování vedení GK a jeho útočnosti proti jiným denominacím
- bylo přislíbeno používání teologie k přístupu k výkladům k textů, respektování autorů, datace, historie, kulturního pozadí, na rozdíl od doslovnosti fundamentálního výkladu
- normálním členům bylo přislíbena ochrana před ultras členy s radikálními praktikami, živené konspirativním učením
- byla do budoucna přislíbena periodika(SŠ, modlitební přednášky atd.) ,kde se nebude dokola opakovat vydírání svatyní, sobotou a strašení apokalypsou
A nebo ?
Je v tom hokej, když je hokej
GOG MAGOG A DEMAGOG
Víra v rychle se blížící konec tohoto světa a v poslední soud, ústřední součást předmoderního evropského náboženství a kultury se oživuje znovu a znovu v různých cyklech evangelikálů, sekt a hnutí. Stejně jako u mnoha abstraktních pojmů, středověcí křesťané a křesťané raného novověku dávali tomuto souboru myšlenek konkrétní podobu mnoha způsoby. Jednou z nejvýraznějších „konkretizací“ apokalyptické úzkosti je operování s pojmem Gog a Magog na základě textů knihy Zjevení (ZJ 20:7-10).
I tento strašák v poli fundamentálního pojetí textu v historii mnohokráte zafungoval ve verbování členů. Už jen právě hnutí milleritů při svém prvním tomto strašení nabralo až kolem 100 000 členů. Z toho se stala budoucí základna adventismu a po překování hloupého data 22.řijna 1844 na jiný podsunutý motiv Bohu, kdy členové pochopili, že vystrašený posluchač je dobrý budoucí člen a platič desátků, zvolili tyto metody dál a dál.
Už jen na malém dalším příkladu si pojďme ukázat, jak se dá z Goga a Magoga těžit stylem demagoga.
– Gog a Magog (hebrejsky גוגָומ ּגוג ,ּGog u-Magog) jsou jména, která se poprvé objevují ve Starém zákoně. V 1. knize Mojžíšově (Genesis, Gn) je Magog vnuk Noemův: Synové Jefetovi: Gomer a Magóg a Mádaj, Jávan a Túbal, Mešek a Tíras. (Gn 10:2)
– Ejhle redaktoři textů v Ezechielovi popisují, že je Gog osobou a Magog jeho země: „Lidský synu, postav se proti Gógovi v zemi Magógu, proti velkoknížeti Mešeku a Túbalu, a prorokuj proti němu. Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu!“ (Ez 38:2–3)
-A následně v knize ZJ se toto pojetí vyvíjí, jsou to již národy, které povstanou proti Svatému Městu a budou zničeny ohněm z nebes: „Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři. Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je. Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.“ (Zjev. 20:7–10).
– Mohamed so to vypůjčil do Koránu Dvojice Gog a Magog (arabsky, Ja’džúdž wa Ma’džúdž, Yaʾğūğ wa-Maʾğūğ) se objevuje i v Koránu, např. v súře 18. Taky ke svým účelům. Opět strach a vyhrožování.
– Pak tu mám středověk, který označil tímto titulem Tatary (Mongolové). Atd. atd.
Motivace strachem se dá překroutit do neskutečných podob a tak není divu, že tato a nejen tato oblast se stala nosnou platformou učení adventismu, kde zastánci a dokonce i neplacení členové se pasují od Gogu , Magogu, až do rolí demagogů.
Jen si pro jistotu oživme význam slova:
Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně. Demagog je ten, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to ostatním, o nichž ví, že jsou hlupáci.
A tak se nedivme oné neutuchající touze na platformách webových diskuzí, kdy členové adventismu, školeni ze sobotních škol, opakují jejich historické zákopové války.(rok 1888 generální konference adventismu v Minneapolis, kde členové zvyklý mířit zbraně v evangelizačních kampaních na jinověrce, obrátili hlavně proti sobě.)
Dodnes se setkáváme s tzv. „obránci pravdy“, na webech, facebooku, kde se argumentuje stylem:
- ad hominem( argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na jeho názory či jednání, případně i na jeho skutečné či domnělé nedostatky.
Tzv. veřejné praní špinavého prádla vždy v adventismu historicky fungovalo. Vzpomeňme všechny výroky (pardon) vidění Ellen G. Whiteové vůči svým kritikům. Tam neváhala zajít do intimních oblastí a rozmazávat veřejně jejich onanii, chuť k jednotlivým jídlům, masturbaci atd. (Ve svazcích Svědectví najdete neskutečné perličky od ní…a už mne unavuje dokládat pasáže kde.)
To samé bylo použito vůči Kellogovi, když se jednalo o neskutečné majetky dobře prosperujících sanatorií.
To samé např. vůči odešlé adventistické inteligenci (D. Ford,Canight a další.
Ty samé praktiky se použili a používají na odchozí členy v ČR a SK
- styl otrávení studny(poisoning the well), kdy je pověst řečníka poškozena v předstihu, ještě než se dostane k publiku, je velice fungující
(a tak se namísto reakcí k věcnému doluje z diskutujících, z jaké církve jsou, aby se hned vytáhlo špinavé prádlo a odvedla pozornost).
- Zrelativizovalo se vše onou pověstnou větou:“ v každé církvi je něco….“ Nikoho pak už nezajímá, že u oněch adventistů, je toho v nánosech učení v rozporu s biblí, teologií, ale i vůbec s lidskostí, už opravdu mnoho
- Whataboutismu = odvedení pozornosti , argumentačním klamem k nesouvisejícím, či zdánlivě významnějším problémům-klasické Cimrmanovo jmelí
- Rozdávají (blokace) na facebooku s bohorovnou mocí: “buď budete mluvit, jak my chceme, nebo ban“.
Neživte kolem sebe demagogy ,nedělejte jim terče-postřílí se mezi sebou.