Hned v úvodu bych rád upozornil na to, že Rút byla jedna z mála, která si na svou tchyni nestěžovala.
Rt 3:1 B21 Její tchyně Noemi jí pak řekla: „Musím ti najít domov, má dcero, abys byla šťastná.
Rt 3:2 B21 Víš, že Boáz, s jehož děvečkami jsi pracovala, je náš příbuzný. Dnes večer bude na mlatě převívat ječmen.
Rt 3:3 B21 Vykoupej se, navoň se, vezmi si nejlepší šaty a jdi za ním na mlat. Nedávej mu ale o sobě vědět, dokud se nenají a nenapije.
Rt 3:4 B21 Až si půjde lehnout, všimni si, kde leží. Potom jdi, odkryj plášť po jeho boku a ulehni. On ti pak poví, co máš dělat.“
Rt 3:5 B21 „Udělám všechno, co mi říkáš,“ odpověděla Rút.
Rt 3:6 B21 Odešla na mlat a udělala všechno, co jí tchyně poradila
Rt 3:7 B21 Boáz pojedl, napil se a v dobré náladě si šel lehnout na kraj stohu. Tehdy se přikradla, odkryla plášť po jeho boku a ulehla.
Rt 3:8 B21 Uprostřed noci pak sebou ten muž trhl, převalil se a hle, po boku mu leží žena!
.Rt 3:9 B21 „Kdo jsi?“ zeptal se. „Tvá služebnice Rút,“ odpověděla. „Přikryj svou služebnici křídlem svého pláště, vždyť jsi náš příbuzný.“
Rt 3:10 B21 „Hospodin ti žehnej, dcero,“ řekl jí na to. „Teď jsi projevila ještě větší oddanost než předtím, neboť jsi nešla za mládenci za chudými ani bohatými.
Rt 3:11 B21 Proto se neboj, dcero. Udělám pro tebe vše, co žádáš. Každý v mém městě přece ví, že jsi znamenitá žena.
Příběh má tolik prapodivných míst, která se tak nějak často v moralistickém uchopení křesťanství přeskakují. (1.) Není divu. Posuďte sami:
Noemi (tchyně Rút), jejíž jméno se překládá jako má sladkost, rozkoš, po smrti svého manžela, svých dětí, zůstává na vše sama, nezaopatřená a především zmatená okolnostmi jejího života. Pod tlakem událostí si dává nové jméno Mara = hořká, zatrpklá.
Bolest, hlad (v době soudců), žádná perpektiva, jí přesto nezabrání myslet na svou snachu Rút. Přeje jí domov, zázemí, štěstí. Noemi je také velmi prozíravá a praktická žena. Uvědomuje si, že končí doba paběrkování na poli a tím i jejich živobytí. Vstřebává, že Boáz“pošilhává“ po Rút a v předchozích kapitolách jí umožňuje nejen více paběrkovat, ale dává jí, Moábce, pohance, najevo možnost se začleňovat do společenství izraelského lidu i se sociálními dopady.
Má čertsvé zprávy, že se večer bude na mlatě něco dít a něco očekávat. Není včerejší. Mládež by řekla, že je “ in“. Rada pro Rút vykoupej se a navoň jistě nebyla míněna, aby mezi ženci nepáchla.
Kapitola 3, v. 3: ..…dokud se nenají a nenapije….., tím jistě nemyslela, že pokud bude Boáz (promiňte mi) „pod parou“, bude pro něj každá princezna. Jídlo a pití nebylo jenom obvyklým projevem radosti nad bohatou úrodou, ale především to bylo zvykem k přijetí božského znamení. Nesmíme zapomínat na to, že i Boáz a také i lidé v jeho době nebyli imunní vůči různým propleteným pohanským zvykům. Je zajímavé, že pisatel to nikterak nehodnotí, ani nekritizuje.
K těmto zvykům patřilo i ulehnutí na okraj úrody, ne že by to snad přes noc chtěl hlídat a neměl na to lidi, ale uléhá tu v očekávání věšteckého snu. (2.) Právě mlat nebo chcete-li humno, které bylo vždy za městem v tichu, se jevilo jako místo příhodné.
Noemi s radami jde k Rút ale ještě dál. Kapitola 3, verš 4: …..on ti pak poví co máš dělat. Ale ona věděla co má dělat, vždyť už byla vdaná. Opět to jsou pokyny, které mohly z Rút udělat ženu velmi pochybné pověsti. Vždyť jde proti vyznání Izraele, ale i proti Zákonu. Ona se mu nabízí!
S tímto místem mají problémy mnohé církve, a tak i mnohé překlady i výklady tuto stať zmírňují a oslabují v textu. Ten je však ve své původnosti ostrý, drsný a syrový. Slovesa j-d-ˇ = poznat, zde „nedej se poznat“, š-k-b = ulehnout a spát a b-v-ˇ = vejít, zde „půjdeš“, jsou často používány na pojmenování styku mezi mužem a ženou. (3.)
Nelze tento příběh přesně aplikovat na měřítka dnešní morálky a kultury. Přesto Noemina rada i Rútina cesta byly činy odvahy na samých hranicích tehdejšího přípustného jednání. Je to odvaha víry v pohybu, která se vydává všanc i riziku potupy.
Noemi – to je výzva pro naše zatrpkle hořké zápecnitví. Je to očekávání navzdory. Očekávání Hospodinova milosrdenství a Jeho prozřetelnosti.
A jak to dopadlo? Věřte mi, že pak už si asi Noemi netrvala na tom, aby jí říkali Mara.
- (1.) G.Whiteová např. tuto stať ve svých knihách a „viděních“ přeskakuje a vynechává,tak jako většina puritánských pisatelů její doby = tudíž nebylo od koho “čerpat“.
- (2.) SD6,37 / 2S 24,16.
- (3.) Gn 4,1 /Gn26,10/ Gn16,2 .