Poprosili mě známí, jestli bych jim nenatočil a nesestříhal svatbu.

Protože vím, že je to věc nelehká, tak se mi zprvu do toho moc nechtělo, ale při zažité atmosféře toho nikterak nelituji. Nejen, že to novomanželům slušelo, ale mohl jsem poznat, jak je dobré, když ti dva jsou v napjaté atmosféře v pohodě. Tréma, focení, přesuny, časové limity, to vše prubuje charakter a musím přiznat, že jsem dlouho tak pohodovou svatbu nezažil.

Poznal jsem i, jak je dobré mít prima rodiče, kteří nechápou svatbu jako nějakou společenskou nutnost.

V upřímnosti hostů a přispěvovatelů, ať už písní, darem, kyticí, bylo znát, jak je dobré dopředu budovat vztahy a neuzavřít se do klece jen ty a já.

Další nepřehlédnutelná věc – je dobré mít i pěkné vztahy s jinými církvemi, kde množství lidí, pokud se nevejdou do domovského sboru, může prožít den v zapůjčené jiné modlitebně, kde se před pár hodinami ukončila bohoslužba a jakoby pokračuje vyznáním manželů.

A tak je dobré prožívat i dělat věci dobré. To přeji nejen novomanželům, ale i nám všem.

Chcete-li, nahlédněte do atmosféry v přiloženém videu.(Doporučuji načíst v HD kvalitě.)