Archiv pro rubriku: Nezařazené
6 důvodů, proč již,nedůvěřuji Generální konferenci-H. Giesebrecht
Před roky jsem nejen já,ale i mnozí upozorňoval na prapodivné změny na GK CASD. Body a stejná upozornění postupně dochází i některým samotným členů.Jako je i v případě adventistického kazatele Haralda Giesebrechta. Který je spisovatelem, v současné době slouží jako kazatel v Oslu (Norsko). Je také děkanem Norské biblické korespondenční školy. Byl součástí Biblického badatelského výboru Trans-evropské divize, který se zabýval otázkou ordinace žen,tak si myslím,že k této otázce(a nejen k ní) má co říct. Navíc si cením jeho odvahy a narozdíl od jiných představitelů CASD v ČR a MSS není slepě loajální.
Během posledních pěti let jsem sledoval a zároveň byl součástí procesu, který vedl až k nedávnému letnímu hlasování o ordinaci žen. Tento proces naneštěstí podkopal moji důvěru v Generální konferenci CASD. Uvedu zde důvody proč:
1. Naše vedení Generální konference jedná způsobem, který rozděluje církev
Otázka ordinace žen není sama o sobě tématem, které rozděluje naši světovou církev. Osobně jsem nevěnoval mnoho energie starostem o to, co kdo dělá v Argentině. A mám za to, že ani v Argentině nestrávili jedinou bezesnou noc tím, co dělají například v Norsku. Společně se všichni dokážeme radovat z toho, co se děje v Číně. Rozdílné názory na ordinaci žen-starších ani na pověřování žen kazatelek nás v minulosti nerozdělilo. Jistě by nás proto nerozdělila ani otázka ordinace žen. Nalezla by se praktická řešení a přijatelná přizpůsobení se Pracovnímu řádu církve (Working Policy). Místo toho si ovšem někteří z našich vedoucích na Generální konferenci vzali za své, že tuto otázku vyhrotí tak, jako by skutečně církev rozdělit mohla. Nejenže to vše stálo miliony dolarů a způsobilo velkou škodu v jednotlivých částech naší celosvětové církevní rodiny, ale také to vážně podkopalo vliv samotné Generální konference v jednotlivých částech světa. Jaké důvody mohou ospravedlnit, že náš systém vedení církve musí zaplatit tak vysokou cenu?
2. Naši vedoucí na Generální konferenci odmítli vést církev k řešení problému, který sami způsobili
Na výročním zasedání byl vyvíjen tlak ze strany vedení Generální konference, aby delegátům nebylo předloženo žádné doporučení k hlasování, ačkoli to stejné vedení Generální konference velmi dobře vědělo, že hlasovat „pro“ by vedlo k vyřešení problému, zatímco hlasovat „proti“ nevyřeší vůbec nic. Dá se jen spekulovat, jaké ideologické uvažování vedlo naše světové vedoucí k přesvědčení, že stojí za to způsobit tak velkou škodu. Pouhé dvě věty Teda Wilsona mohly změnit hlasování ve prospěch přijatelného řešení. Místo toho bylo k donucení západu ironicky použito „demokracie“. Důsledkem je ztráta vlivu nad uniemi v Evropě a Severní Americe.
3. V celém procesu nebylo našim teologům dovoleno poskytnout teologické vedení
TOSC (The Theology of Ordination Study Committee – Studijní výbor pro teologii ordinace) nebyl vytvořen proto, aby reflektoval, co si naši teologové opravdu myslí a učí o tomto tématu. Místo toho bylo záměrně shromážděno 50% zastánců a odpůrců ordinace žen a mnoho účastníků s jen minimálním teologickým vzděláním. Byl tak vytvořen klamný dojem, že naši teologové jsou v názorech rozděleni od středu směrem do prava, a že teologie nadvlády (Headship Theology – obhajuje vůdčí postavení muže po pádu člověka ve všech oblastech života, tedy jak v rodině tak i v církvi – pozn. překladatele) je mezi mnoha jinými postoji přijatelným řešením. Kdyby místo toho každá adventistická univerzita vyslala do TOSC své nejlepší novozákonní učence, výsledek by byl velmi rozdílný. K čemu máme teology, jestliže jim není dovoleno poskytovat teologické vedení? K čemu je veškeré teologické vzdělání, když názory nevzdělaných mají stejnou váhu?
4. Generální konference vykazuje znaky, které ohrožují naše adventistické dědictví
Na první poslech to může znít neuvěřitelně, ale naslouchejte mi. Jestliže našim teologům není dovoleno poskytovat teologické vedení a našim vedoucím na Generální konferenci je dovoleno předložit delegátům k hlasování, cokoliv si usmyslí, vyhlídky jsou skutečně děsivé.
Ukazují snad argumenty vznesené proti ordinaci žen během celého tohoto procesu (kromě hledání vhodných citátů Ellen Whitte), že je zde nějaké povědomí o našem adventistickém teologickém dědictví? Mají například zastánci teologie nadvlády vůbec nějaké povědomí o tom, že jejich teologie předpokládá kalvínské pojetí Boha, které je naprosto cizí samému jádru adventistické teologie? Jestliže je někdo schopen vydávat kalvínskou teologii nadvlády a římskokatolický pohled na ordinaci za „pravý adventismus“, pak to musí být buď naprostý ignorant nebo nečestný člověk. V situaci, kdy celosvětově neustále vzrůstá procento našich členů, kteří jsou adventisty první generace, by nás nicméně nemělo překvapovat, když budoucí rozhodnutí už nebudou zakořeněna v „cestě, kterou nás Bůh vedl v minulosti“. Dá se jen spekulovat, co by se asi stalo, kdyby delegátům v San Antoniu byla položena otázka, zda by církev měla přijmout teologii nadvlády: Ano nebo ne?
Adventismus byl od svého počátku formován tím, co George Knight nazývá „duch anabaptismu“. Ovlivnily nás i jiné proudy, ale anabaptismus a restauracionismus nám umožnil rozvíjet teologii mimo hlavní protestantskou a katolickou tradici. Tak bylo možné například vytvářet křesťanskou teologii osvobozenou od platonistického (dualistického) pohledu na svět. Zcela jistě nás to pak osvobodilo od tyranie Kalvínova Boha. Místo toho naše perspektiva vesmírného sporu zdůrazňuje lásku Stvořitele a dobrotu, svobodu a odpovědnost stvoření. Když vidím, jak nás ohrožují všechny tyto chaotické vlivy cizích a nekompatibilních teologických postojů, které naši teologové nesměli korigovat, jsem skutečně zděšený. Jako adventistu čtvrté generace mě ani ve snu nenapadlo, že někdy budu vnímat Generální konferenci jako možné ohrožení samotného jádra adventismu. To, jak se postupovalo v otázce ordinace žen, mě však zanechává v obavách.
5. Naši vedoucí na Generální konferenci nás vyzývají, abychom dali přednost církevní autoritě před našim svědomím
Vyrostl jsem s „Velkým sporem“ (čítávala mi ho moje maminka) a to v mnoha ohledech formovalo mé vnímání toho, o čem adventismus je. Jednou z mých oblíbených pasáží byl příběh Luthera, který se držel Bible navzdory zdrcující opozici. V téhle věci byl Luther hrdina, spolu s mnoha dalšími, kteří zůstali věrni svému povolání a svědomí a odmítli se podřídit církevní autoritě. Ti všichni nás učí, jak máme jednat, když se ocitneme v podobném tlaku. Poselství ze San Antonia ovšem je, že mám jednat přesně opačně. Mám se vzdát svého přesvědčení a svého svědomí.
Když spekuluji nad tím, proč Ted Wilson odmítl doporučit hlasovat „pro“, nenapadá mě jiný přijatelný důvod, než jeho pevně zastávané biblické přesvědčení. Za své přesvědčení byl ochoten zaplatit vysokou cenu. Hazardoval s vlivem Generální konference na Evropu a Severní Ameriku. Svým způsobem jedná jako pravý adventista, který se bude „zastávat pravdy, i kdyby se nebesa zhroutila“. Jenže teď chce po adventistech z celé Evropy a Severní Ameriky, aby se vzdali svého přesvědčení a jednali proti svému svědomí. Chce po nás, abychom pokračovali v degradaci žen v Ježíšově jménu, ačkoli my jsme přesvědčeni, že nás Ježíš povolal přesně k opačným postojům. Kdyby Ted Wilson chtěl, mohl vytvořit prostor pro nás pro všechny, abychom jednali podle svého svědomí. Konec konců ordinace žen není přece věroučným článkem. Místo toho nás ale žádá, abychom se mu podřídili.
Je mi líto. Já jsem si vybral své svědomí. A jsem také dobrý adventista. Ovšem když jsem vyrůstal, nikdy jsem si nepředstavoval, že uslyším předsedu Generální konference, jak mě žádá, abych kvůli uniformitě zradil tak svatou adventistickou hodnotu.
6. Naše struktury dávají příliš mnoho moci jednomu člověku
Během posledních pěti let jsem sledoval, jak se moje církev stává více sektářskou, více totalitní, více polarizovanou a více rozdělenou… Stalo se to navzdory mnoha viceprezidentům, o kterých je známo, že jsou tímto vývojem zklamáni. Polarizující jazyk našeho předsedy vede k polarizujícím činům a rozdělujícím hlasováním. Z nějakého důvodu to vypadá, že se nic neděje a nikdo v našem systému vedení není schopen vyvážit jeho horlivost. Jeho osobní názory ovšem nyní dominují všemu, co vychází z Generální konference. Jak nás mohou žádat, abychom věřili, že Generální konference je služebníkem s Boží autoritou, když její rozhodnutí jsou tak evidentně jen rozšířením osobnosti jednoho muže? Copak nás Ellen White již před více než stoletím nevarovala před podobným scénářem?
Ale jistě… ona přece nebyla ordinována.
Harald Giesebrecht, 10.7. 2015
Zdroj: www.atoday.org
Znaky sekty
Zaujala mne stať z knihy od Ronalda Enrotha, Průvodce sektami a novými náboženstvími.
Určitě ne všechny body jsou vždy 100% zastoupeny v náboženských sektách, nicméně ve všech sektách nalezneme některé z nich a v některých se body až okatě mnohonásobně objevují.
——————————————————————————————————
- Autoritářský. V sektách se často setkáváme s panovačným vedením,
mnohdy v podobě charismatického vůdce, jenž prosazuje svůj názor jako jediný
správný, bez tolerance názorů jiných členů společenství.
- Opoziční. Jak už bylo napsáno výše, sekty se vymezují proti tradičním
hodnotám, vyznání a praxi převládající kultury.
- Výluční. Daná skupina je jediná skupina, která má a hlásá pravdu
(specifičnost jejího učení). Opuštěním této skupiny by člověk ohrozil vlastní
spasení.
- Zákonický. Pod tímto rysem se míní předpisy, které detailně řídí nejen
duchovní záležitosti, ale také každodenní život člena společenství. Pravidla určují,
co si obléci, jak mít upravené vlasy, jakým způsobem je vhodné se stravovat, s kým
je povoleno hovořit, na jaké téma…
- Subjektivní. Tím je myšlen důraz na vlastní subjektivní zkušenost,
na pocity a emoce. Je tedy preferována stránka afektivní na úkor potlačení stránky
intelektuální, neboť dochází k omezování racionálního myšlení a snížení hodnoty
poznání a vzdělání.
- Pocit pronásledování. Velice často se můžeme setkat s tvrzením členů
takové skupiny, že celý svět je nepřítelem a oni jsou jako mučedníci
pronásledováni. Kritika ze strany majoritní společnosti je tak pro ně potvrzením
jejich vyvolenosti.
- Důraz na sankce. Sankce jsou namířeny proti jedincům, kteří neprojevují
patřičnou oddanost, neřídí se pravidly či se otevřeně bouří proti panujícímu
systému. Takový člen je potrestán, veřejně zostuzen, formálně vyloučen, nebo je
požádán, aby sám ze skupiny vystoupil. Může se vyskytovat strach, zastrašování
a obviňování.
- Esoterický. Tajnůstkářství a utajování, vlastní slovník, tajné rituály, živé
zvířecí či lidské oběti, odvolávání se na staré mýty a legendy. Často panuje
propastný rozdíl mezi tváří předkládanou široké veřejnosti a vnitřní skutečností
známou pouze zasvěcencům.
- Protikněžský. Neboli určitá opozice vůči církevní hierarchii. V sektách
nemají placené duchovenstvo ani profesionální náboženské funkcionáře, ale jejich
roli přebírají laikové. Zdůrazňují aktivní účast všech členů, stejný přístup k pravdě.
Také prostory, ve kterých se náboženské obřady praktikují, neodpovídají tradičním
náboženským svatostánkům, místo toho se členové scházejí ve střediscích,
shromažďovacích sálech, soukromých domech či meditačních prostorách.
Nový e-mail Lídy Rohalové
Dobrý den, hlásím změnu e-mailu pro ty, kteří si se mnou chtějí i nadále psát.
Můj nový e-mail je pohledvzhuru@gmail.com .
Na původním e-mailu byvaliadventiste@seznam.cz již nebudu dostupná.
Děkuji za pochopení.
Lída
Zrod učení o zdravotní reformě
Není bez zajímavosti, že jeden z průkopníků adventismu Joseph Bates, který byl mnoho let všestranným zdravotním reformátorem, se poměrně bránil tomu, aby zdravotní reforma byla zařazena do učení CASD jako rovnocenná s ostatními body učení. (1.) Nicméně i on byl “přemožen argumentací vidění “ v roce 1865 od E. G. Whiteové, které, jak jinak, zcela “náhodou” přišlo pár měsíců po mrtvičce jejího manžela. A tak nějak přes zuby nepochopitelně bylo začleněno do “teologie”, a jak píše autorka, jako “poselství třetího anděla.” (1T 486)
Protože bychom zcela marně hledali např. v knize Zjevení verše o celozrnné stravě atd., bude lépe se podívat na podstatu toho, co tento názor, který je dodnes součástí přítomné pravdy, formovalo, nakolik toto spadlo z nebe nebo kdo byl E. G. Whiteové inspirací.
Již dříve před viděním nastal veliký rozmach živený do určité miry puritansimem, tehdy v USA modní vlnou, a zájmem o zdravější způsob života. V knihovně E. G. Whiteové nemohla chybět např. velmi rozšířená pojednání Sylvestra Grahama, Johna Wesleyho a L. M. Shevlové.
Její manžel měl možnost na vlastní kůži zažívat při léčbě v neadvetním zařízení v institutu dr.Jacksona v Dansvillu novodobé metody, které jej tatolik nadchly, že si uvědomil, že by toto mohl být veliký silný motor pro církev a poměrně dobrý zdroj financí. Počátečnímu adventismu na vytvoření této instituce ale chyběla osobnost s patřičným vzděláním, která by toto učení mohla zaštítit jako graduovaný lékařský postup. V řadách loajálních členů, jimiž byli i manželé Kellogovi, kteří byli známi nejen jako pravověrní členové CASD, ale i jako vyhlášení “dietáři” a zastánci zdravé výživy, si James White vyhlédl jejich syna Johna Harweye Kelloga, kterému financoval studium medicíny. Za to samozřejmě očekával oddanost a loajálnost ve všech směrech. (2.) A tak v roce 1875 nastupuje Kellog do Batlle Creeku jako vrchní lékař.
Postupně díky modní vlně a zájmu o zdravou výživu získává léty věhlas a o jeho nové metody léčby narostl v tehdejší společnosti obrovský zájem. Prosazoval sluneční lázně, vodoléčbu, byl velikým propagátorem celozrnné stravy, operoval, publikoval, přednášel, a to dokonce i v Evropě. V sanatoriu samotném vzniklo mnoho přístrojů na zlepšení léčebných procedur.
Nicméně přes všechny pozitivní úkony, které tato osvěta přinesla, i ona samotná byla postižena učením fundamenatlismu a puritanismu. A tak není divu, že jedny z bodů jeho učení byly:
– prapodivné obhajování eugeniky (3.), kterou později nacismus dotáhl do absurdity
a s tím i spojená rasová segregace ”pro zachování rasy”.
– propagoval sexuální abstinenci a tvrdil, že mnoho chorob je právě následek pohlavního styku
(nenechte se např. zmýlit rodinou fotkou s dětmi – jsou adoptované)
– přednášel o nutnosti celibátu a hrdě prohlašoval, že s manželkou již neměli 40 let sex
– byl velikým bojovníkem proti masturbaci, onanii (4.) a některé lečebné metody byly tímto směrem i zaměřené. Elektrické šoky, obřízka jako prevence proti onanii, jehly, nebo aplikace kyseliny karbolové na klitoris žen byly známými prostředky “léčby” té doby.
( Na obrázku je jeden z vynálezů proti onanii).
Není divu, že se tato doba stala vděčným tématem spisovatele a románopisce Toma Coraghessana Boyla v jeho historické satirické knize The Road to Wellville (1993); která byla i z filmována:
http://www.csfd.cz/film/7124-vitejte-ve-wellville/prehled/
a v českém znění lze tento film shlédnout třeba zde:
http://uloz.to/xHCXDvCz/vitejte-ve-wellville-pres-multiload-cz-avi
Nečekejme nějakou hlubokou myšlenku – nicméně snímek zdařile poukazuje na to, jak potrhlá byla doba, v níž vznikal adventismus a jeho učení o zdravé výživě, které samo o sobě nemusí být hloupé, ovšem v propojení s náboženstvím a podmiňované spasením a velikým finančním bysnysem nabízí prostor pro často uzavřená gheta fanatických postojů.
Toto vše vypuklo již za života Kelloga, kdy věhlas sanatoria postupně přecházel do jeho rukou. Vstoupili do toho opět Whiteovi. Aby ne. Jednalo se opravdu už o ohromný komplex velice finančně zajištěný.
Kellog se nechce svého “dítěte”jen tak vzdát, a tak na scénu opět přichází různá obvinění, soudní jednání. V té době vychází v novinách články s názvem ”Bojuje se o vůdcovství v CASD”, ”Whiteová nebo Kellog?” Nakonec to opět zpečeťují vidění samotné E. G. Whiteové proti doktorovi. (5.) Jakoby náhodou Kellogovo sanatorium do základů vyhořelo, čehož E. G. W. ihned využila s komentářem, že to byl Boží soud….
I přes avizované žádosti členů, aby oblast jídla a životního stylu byla oddělena od křestního slibu, byla tato záležitost mnohokrát v historii shozena ze stolu. Položme si otázku, co vše by padlo, kdyby intimní život a stravování byly nepodmíněným osobním rozhodnutím členů?
_______________________________________________________________________
(1.) Adventismus v proměnách času G.R.Knight str.62. vydalo nakladatelství Advent 2003
(2.) Praxe,která se v CASD používá dodnes
(3.) Eugenika – je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které povedou k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Opatření, aby děti mohli mít pouze kvalitní rodiče. Objevuje se právě i ve spisech E .G .Whiteové, která Kellogovi byla (alespoň z počátku) velikým vzorem.
(4.) “Soustavná práce neunavuje a nevyčerpává ani z jedné pětiny tolik, jako škodlivý návyk sebeukájení onanie”
E.G.W. 2T 348. 349
(5.) “Po mnoho let měl Dr. J. H. Kellogg postavení vedoucího lékaře ve zdravotním odvětví adventistů sedmého dne. Nebylo by možné, aby byl vůdcem celého díla. Nikdy k tomu nebyl povolán a nikdy také nebude.” E.G.W.8T 238
Zdroje:
Wikipedia
Hospodářské noviny- Víkend-J.A.Novak
Biblicke studie-P.Škoda
přednášky G.R.Knight –TS seminář CASD Sázava
T.Coraghessan Boyle
Dějiny USA-studijní opora
Kontrasty
Názor si udělejte sami…
Bojíme se Chatrče ?
Snad málo která kniha vzbudila takový rozruch „v upjatých církvích“,jako kniha Chatrč.(1.)
Mnohými chválena,že jim to blíže osvětlilo povahu Pána Boha a hlavně Jeho vztah k nám a mnohými zatracována,že v ní chybí náboženské důrazy na příslušnost k církvi+důraz na dodržování zákona atd.
Pro ty,kteří ji četli jako já vícekrát a chtějí si krásno po letech zopakovat nabízím po zaslání dotazu krásnou verzi v mp3. namluvenou (i s podkladovou muzikou) ke stažení.
A Ti co jí nečetli si jistě udělají názor bez „předžvýkávačů“ sami.
Mnoho lidí nemá tu odvahu vymanit se ze stereotypu náboženství
zout si boty,však víte,položit nohy na vodu,aby zkusili,jestli…..no,vždyť víte……
(1.) (např. ve sboru CASD Luže dokonce proti této knize proběhlo „kázání“)
Demýtizace polopravd o katolické církvi
Stav
Po každé mne udivovalo, že hnací motor adventismu byl vždy „společný nepřítel.“Tak jako by nepostačovalo Boží slovo a radost z evangelia. A tak není divu, že učení je postavené na definicích nepřátel v podobě satana, kterému je věnováno v periodikách a spisech E.G.Whiteové nemalý prostor, až po nenávistné výroky vůči katolické církvi.
Členové často nevědouce reprodukují paranoidní zprávy o spiknutích, pronásledováních a těch (a teď cituji přesně): „kteří sedí na stolici satanově.“ Pokusme se v několika bodech porovnat tvrzení Adventismu versus s katolickou církví.
Šelma
Toto je tvrzení adventismu
Šelma je světovou, vlivnou mocí. (Zj 13,3.7) Nikdo nemůže popřít, že papežství ve středověku bylo opravdu světovou mocí, a tak splňuje charakteristiku podanou v proroctví.
Formálně světská vláda papežů – instituce papežství existovala od poloviny 8.století– prakticky přestala existovat v době likvidace církevní vlády v roce 1870 a tato světská vláda papežů se omezila do části Říma – Vatikánu. V tomto období 756-1870 papežství nehrálo roli světové moci. Nebylo to tak ani za středověku. Tenkrát byly vlivy papežství známé – ale jen v západní Evropě. Celé velké kontinenty: východní Evropa, Afrika, Asie a obě Ameriky ve středověku o papežství a jeho světové neskutečné moci nic neslyšely. Zatím je tento argument naprosto nedosažitelný .
Pokud bychom chtěli znásilňovat text a vidět v něm své projekce můžeme tvrdit např.:
– právě adventismus se stal světovou a vlivnou mocí. „Církev Adventistů není jen institucí, i když připisuje velkou váhu církevnímu pořádku, přesto je hnutím a to hnutím důležitým a pružným. Již nyní (1987) je tomuto hnutí teoretickým zásahem církve připraveno znamení universální a světové církve. Zopakujme ještě jednou: jestli vezmeme, že v roce 1987 na světě existovalo – jak uvádějí statistiky ONZ – 255 krajů, tak církev Adventistů vykonávala formálně své dílo ve 184 krajích obsahujících 4.734.737.000 lidí světa.
Skrze adventisty ohlašované datace počátku a konce dominace papežství nemají nic společného se skutečností a jsou následkem dějinnými manipulačními fakty. Jak jsem již napsal, světská vláda papežů začíná v polovině 8.stol., v době vzniku náboženského státu. Adventisté toto datum přemisťují na rok 538 – na datum kdy se nestalo nic.
Šelma obdržela smrtelnou ránu, která byla uzdravena (Zj 13,3). Tehdy za ní šel celý svět. Papežství bylo zraněno, což byla smrtelná rána, když v roce 1798 Berthier, generál Napoleona, uvěznil papeže, který za dva roky zemřel. (…)
Polovina Evropy si myslela, že tato příhoda přinesla konec papežství. Přesto Bůh předpověděl, že rána bude uzdravena, že vliv papežství bude růst až do doby, kdy svět půjde za ním. Dokonce nováček dnes pozná, papežství do jisté míry je největší silou, která má na zemi vliv. Papežský vliv a moc vzrůstá s každou cestou papeže Jana Pavla II. Milióny lidí z celého světa pohlíží na směr současného papežství jako na jedinou naději pro světové sjednocení, milost pokoje, tak důkladně, jak předpověděl Bůh. Takto tedy papežství splňuje další bod identifikace.
No tohle je nesmysl. Například avignonské zajetí je období let 1309–1378, kdy papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii a tomuto ASD nepřikládají žádnou váhu, nehodí se to do proroctví 2300.
Uvěznění papeže Pia VI. nebylo pro katolicismus žádnou znamenající událostí. Uvěznění papeže nebylo smrtelnou ránou, která byla uzdravena. Ale pojďme se podívat, kdo v době největšího rozvoje začal prožívat vážnou krizi. Tak o tom píše publicista CASD Lyko: „V době imponujícího vzrůst se církev neobešla bez vnitřních bojů, které znamenaly pro mladé společenství vážné náboženské nebezpečí, které je mohly vyvést na scestí dogmatismu a církevnictví. V měřítku postupů díla uprostřed vyznavačů začaly vzrůstat pocity spokojenosti pýchy. Místo důvěřivé víry v zásluhy Krista zjevil se doktrinismus a legalismus. Zásada ospravedlnění z lásky skrze víru v Krista byla v církvi Adventistů vždy vyznávána, ačkoliv během času se začal na ni brát čím dál menší ohled a vystrkávaly se na přední místo otázky zákona. Byl to vysoce škodlivý stav věci. (Z. Lyko: církev Adventistů sedmého dne, s. 48-49)
Tato krize může být zrovna tak vztažena na Adventismus. Ona smrtelná rána. Ta rána byla vyléčená a vlastně čteme: „Avšak díky varování pocházející z poselství E.G.White byla krize včas rozpoznána a překonána. V roce 1888 se konala schůze Generální Konference v Minneapolisu, na které bylo učení o „ospravedlnění z víry v Krista“ znovu upevněno a vydáno. Dříve osvobozené duchovní moci ochránily církev před lhostejností a zajistily mu další postup. (Z. Lyko církev Adventistů s. 349) Zatím se znovu ukazuje, že pokud bych použil stejnou prapodivnou metodu „výkladu“, tak i Adventisté mohou splňovat předpovězenou povahu charakteristické šelmy.
Mnoho lidí si klade otázku, co znamená ono číslo 666 a podle toho se snaží identifikovat šelmu. Jak jsme již ale psali, musí souhlasit všechny identifikační znaky, které jsou v Bibli uvedené, a číslo 666 je pouze jedním ze znaků – číslo šelmy. Prostudujete-li si v uvedených článcích znaky šelmy z moře, zjistíte, že všechny sedí právě na Papežský systém.
„Když přijde zkouška, bude jasně ukázáno, co je znamením šelmy. Je to zachovávání neděle.“ 7BC 980.EGW zdroj stránky CASD Brandýs/Neratovice
http://www.casd-brandys.cz/products/jsou-cipy-znamenim-selmy-666-nebo-jen-prostredkem-jeji-moci-/
Tuto charakteristickou vlastnost šelmy podobně jako i jiné vlastnosti šelmy mohu zrovna tak krkolomně heroizovat na adventismus. (Pro jistotu podotýkám, že toto snažení je trapné, ale jen na ukázku-kam to vede, když se dělají tyto hereze). Definice „vyznání Adventisty“ zní v anglickém jazyku: „cultus Adventista“. Římská hodnota písmen tohoto názvu se rovná 666. Podívejme se, zda to tak opravdu je:
C U L TU S A D VENT I STAE
100 5 50 _ 5 _ _ 500 5 _ _ _ 1_ _ _ _= 666 
MIMO CÍRKEV NENÍ SPÁSY
Z nebe je nám dán mandát kázat věčné evangelium a Kristovu spravedlnost, směle hlásat pád Babylonského odpadlického náboženství a varovat svět, aby nepřijal znamení šelmy, ale místo toho, aby byl zapečetěn pečetí Božího věčného znamení autority – sedmým dnem sobotou.
……patříme do v nebi zrozeného adventního hnutí – patříme do církve Adventistů sedmého dne, Boží církve ostatků.
předseda CASD T.Wilson -Generální konference 2011
Vysvobození Adventistů sedmého dne v Hirošimě v roce 1945
Náhle zazněl obrovský výbuch atomové pumy, která byla použita k rychlému ukončení války. Silný orkán přeletěl přes nic netušící skupinku věřících, aniž by jim ublížil. Slabé zemětřesení, které následovalo, teprve všechny vzpamatovalo. Tento výbuch si vyžádal 100 000 obětí, ale Bůh své dítky ochránil.
zdroj portál Znamení času 2011 CASD
Neomylnost a uctívání papeže
Tvrzení Adventistů je úplně falešné. Papež nenosí oficiální znak „Zástupce Syna Božího“ (Vicarius Filii Dei), ale titul „Zástupce Krista“ (Vicarius Christii). Název Vicarius Filii Dei byl vymyšlen protivníky papeže. Tento znak se nenachází na žádném oficiálním papežském dokladu. Papežové neužívají takovou formuli.
Oproti tomu by se měli adventisté sami zamyslet nad formulací svého kréda:
Ke spisům své prorokyně :
The Gift of Prophecy 18
the ministry of Ellen. G. White. As the Lord’s messenger, her writings are a continuing and authoritative source of truth which
…..autoritativní a přetrvávající zdroj pravdy……
Uctívání pany Marie
…že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,« [Lk 1] Podivné, že na tento text se v adventismu nekáže.
Celý omyl kritiků mariánské úcty (nemyslím přehnaného zbožňování) tkví v tom, že nedokáží rozlišit, co je pocta a co Bohopocta, co je duleia co už latreia, co je poklona a co je klanění. V úctě máme mít všechny lidi, protože jsou Bohem stvořeni a milováni, zejména pak ty, kteří se přičlenili ke Kristu v jednom těle a předešli nás ve znamení víry.
Latreia – označuje chválu náležící jen Bohu.
Duleia – se užívá při uctívání Marie a svatých.
Pokud mají katolíci Marii v úctě, tak je to pro její Fiat.(Nikoliv auto), ale staň se. Fiat mihi secundum verbum tuum-ať se stane podle tvého slova. A v tom jí nesaháme často ani po kotníky.
Ještě Kalvín ustanovil za součást kalvínské bohoslužby modlitbu Zdrávas Maria, rovněž další reformátoři.
Oproti tomu by stálo za to se zamyslet nad vztahem CASD k osobě E.G.W a jejích výroků o sobě samé :
„Pravdy, jež mi byly předány jako poslu Páně, platí navěky…..“
-Lt 350, 1906 {PM 359.1}
„Tyto knihy obsahují čistou, nezkaženou, nezměnitelnou pravdu“
(Letter H-339, December 26, 1904, White Estate)
„Všechny tyto pravdy jsou učiněny nesmrtelnými v mých spisech. „
{8MR 319.320} Letter 50, 1-30-1906
O tom, jak je v adventismu E.G.White glorifikována a uctívána mluví fota sama za sebe .
Pronásledování světitelů soboty (nedělní zákony)
Šelma bude bojovat a pronásledovat svaté (Zj 13,7). Je dobře známou věcí, že papežství pronásledovalo a ničilo pečlivé a věrné křesťany. Odehrávalo se to v době temného středověku, zvláště v letech kontrolovaných touto mocí. Hodně dějepisců hovoří, že uprostřed doby velkého pronásledování zahynulo pro svou víru více než 50 miliónů lidí. Církev se domnívá, že tímto způsobem činí Bohu službu, že potlačuje kacířství, ale faktem zůstalo, že církev pronásledovala a ničila. Hodně současných katolíků potupuje toto pronásledování. Avšak papežství splnilo i tento bod. Hodně věcí mohou zastupovat doplňkové otázky, avšak zde bez jakékoli pochybnosti tvrdíme, že šelma ze Zj 13,1-8.18 je papežství. I tato moc má své znamení.
Divný je naproti tomu vzatý počet 50 miliónů lidí. Žádný odpovědný historik nic podobného nenapíše, když k tomu nemá postačitelné zdroje. A ty, které jsou, dovolují tvrdit, že trest smrti byl až tím posledním trestem, který inkvizice ukládala. To co vím, tak byly používány nejčastěji jiné tresty.
Co se týká pronásledování křesťanů, není snad křesťanský portál, kde by samotní členové adventismu nezačali napadat (pronásledovat)osobní víru katolíků. Za zmínku stojí i vydírání ze strany rodin, pomlouvání od kazatelů na všechny ty, kteří se rozhodli tuto organizaci opustit. Mohl bych zde popsat mnoho osudů v Českém prostředí, kde se po jejich zveřejnění, že už nemohou být členy pro své svědomí, začalo tahat na ně „špinavé prádlo.“ Díky tomuto mohou naplňovat poslední znak totožnosti šelmy.
Jestliže se snížíme na úroveň sekty, vždycky je to možné připsat komukoliv-cokoliv. Na tento způsob je možné přišít každému záplatu.
Až mě mrazí, jak arogantně prosazují „papežskou neděli“ i když nemají jediný biblický důvod, ani Boží pověření. My, kteří máme dostatek biblických důvodů pro sobotu, a máme také Boží pověření, mlčíme…
Mimochodem, včera jsem si náhodou přečetl následovné: „…Tak jako bylo obležení Jeruzaléma Římskými armádami židovským křesťanům signálem k útěku, tak bude přijetí ze strany našeho národa v prosazování výnosu „papežské sobotě“ (t. j. neděle) varováním pro nás. Pak bude čas k opuštění velkých měst, k přípravě na opuštění těch menších do odlehlých domovů na vzdálených místech mezi horami.:…“ 5T 464, 46
R.Uhrin- člen CASD
– Před kým nebo čím máme utíkat, kdo je tím nepřítelem? Katolíci? Armáda? Policie? Američani?
– Proč máme utéci? Abychom se někde skryli? V dnešní době družicové špionáže schopné snímat s přesností na centimetry zemský povrch ve dne i v noci, dokonce v infračervené oblasti spektra? Abychom si vypěstovali něco k jídlu, protože nám nikdo nic nedaruje? Opravdu dle předporozumění E.G.W. ,jsou všichni lidé žijící ve městech hříšnější? Jsem já na vesnici lepší ? viz.
„přednášky“Enochova vesnická základna- J. Pospíšilík,
J. Konečná, R. Uhrin Nenačovice 9. – 11. 3.2012
– Kam máme utíkat? Je k dispozici dost jeskyň a skalních slují, kam družice nevidí? Do jakých hor mají utéci obyvatelé Nizozemí? Kam obyvatelé z přelidněné Bangladéše?
– Kdo má utéci? Jen adventisté? Obyvatelé jakých měst? Měst nad sto tisíc obyvatel? Nad milion? Podle jakého klíče?
Plány Vatikánu
např. bod 6. – Poukázat na to, že spisy E.G.Whiteové jsou falešné
bod 10. Adventistům s. d. vysvětlit, že pokud se nesjednotí s katolíky a protestanty…budou považováni vinni za každé zlo a neštěstí, které přijde na zemi.
Zdroj: portál Znamení času CASD
Opravdu nemá adventismus sám problémy se sebou, že se musí neustále pouštět do útoků proti jinověrcům? To v Písmu neumí nalézt nic jiného a hezkého, než tvrzení pro paranoidní zprávy?
Kde není Bůh
Onehdy jsem přemýšlel na tím,jak by to vypadalo,kdyby se ze vztahů vytratil vstup Božího slunce a z náboženských příruček síla Slova.Tak jsem k tomu složil a natočil písničku.
Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- Epilog
Při popisu 28. věroučných výroků CASD mi hodně členů (z ČR) sdělilo, že oni tomu takto nevěří, že to takto nedodržují, ani neuvádějí do praxe.
Zůstává stále tedy otázkou:
– pokud se víra nedědí, ale je to osobní intimní rozhodnutí jedince
– pokud platí ono na každý den zkoumejte, zda-li je to tak
– pokud jde o následování Krista a nejen pragmatického chodu zdánlivě fungujícího klubu
– pokud víra dělá člověka svobodným, bez vydírajícího prvku rodiny, příbuzných a
ekonomických vazeb
– pokud pro člena vůbec není rozhodující a zajímavý nosný prvek 22.října 1844
– pokud člen nezná, nečte, neuznává neomylnost spisů E.G.White
– pokud roky nesouhlasí s učebními pomůckami sobotní školy
– pokud si o sobě člen nemyslí, že je jediný a pravý ostatek
– pokud nedodržuje sobotu v plné dogmatice tak, jak je v učení popsána, atd., atd.
… tak proč, když nesouhlasím a nepraktikuji z 28. článků třeba 15. – 20., být členem a zavazovat se k tomu? Proč obelhávat sebe i členy kolem mne?
Když vidím, že za velmi dlouhou etapu není sebemenší snaha v církvi s něčím pohnout a naopak se přitvrzuje, proč se na tom svoji účastí (i finančně) podílet? Po každé konferenci zaznívají slova: Je třeba dalších 5 let počkat. (1.)
Když forma vedení, periodik, duchovního schématu života sborů je řízena shora z GK z pozic, se kterými nesouhlasím?
Přestože si vedoucí činitelé CASD ČR na konferenci odhlasovali a slíbili, že budou chránit normální členy před obtěžováním, neomaleností a bludy členů zastávajících kontroverzní postoje (2.) a toto evidentně nedodržují, ba naopak hájí a omlouvají ještě tyto praktiky (3.), tak zůstává člen vydán napospas radikálnímu a fundamentalistickému hlavnímu proudu uprostřed sborů. Nikdo si nedovolí zastat se jej, ať už ze strachu kvůli pozici zaměstnance církve a případné ztrátě finančního zabezpečení (4.) nebo jen pro čistý pragmatický klid zametačů problémů pod koberec.
Je smutné, jak se za poslední roky vytvořilo prostředí, kde bojuje za zdravý rozum cca 3 – 5 členů v diskuzích, v nichž se pak ukáže, že jediný, kdo se nebojí, je nakonec člen katolické církve. Dopředu je znám výsledek každé diskuze – prostě nepřekročí stín již předem daný spisy E. G. W. Vždy se tam objeví „dozorci pravdy“, kteří v podobě svatých kyjů uvedou vše na správnou kolej. Náhle teologové CASD, ti, kteří znají původní text, historii, paradoxně mlčí. Ze zkušenosti let minulých už ví, že není dobré si to s „některými lidmi“ v církvi rozházet.
Opravdu jsou povinni členové namísto ztišení se, bohoslužby, setkání s živým slovem, lavírovat a balancovat uprostřed tohoto? Musí neustále hledat omluvy na do očí bijící nesmysly a tvářit se, že neexistují? Opravdu můžeme nazývat reformací ono klasické české zápecnictví?
Občas sice zazní protesty ve stylu Járy Cimrmana – v podobě jeho odvážné básně Svou pravdu nebudeme skrývat – ukrytou odvážně v násadě od krumpáče. Ale nic to nemění.
Na Titaniku se pouze přesouvají lůžka.
—————————————————————————————————————–
(1.) A to se jedná o tak banální věc, jako třeba uznání toho, že ženy mohou být obdarované Duchem svatým pro službu z kazatelny – nemluvě o dalších důležitějších aspektech.
(2.) Vize pro CASD v Československé unii pro rok 2014-2019
bod. 6
http://www.casd.cz/wp-content/uploads/2014/05/Vize_unie_2014_2019_final.pdf
(3.) Výsledok hlasovania treba rešpektovať, ale netreba sa vzdať zápasu o zrovnoprávnenie postavenia žien v cirkvi adventistov a ich efektívnejšieho zapojenia do služby. Je to morálna výzva, ktorá je biblicky a historicky oprávnená a teologicky zdôvodniteľná. Vedeniu Generálnej konferencie prajem veľa múdrosti a Božie vedenie, pretože v súčasnej situácii bude treba úsilie o zachovanie jednoty cirkvi zdvojnásobiť.
………..Niet najmenšieho dôvodu na duchovnú depresiu .
Otevřený diář předsedy CASD M. Pavlíka
(4.) Adventistická církevní administrativa sice ráda hovoří o jednotě, avšak ve skutečnosti pragmaticky připouští v samotném základu bezbřehý teologicky pluralismus, což je extrémně potvrzeno tím, že mlčky nejen přihlíží k tomu, že jedna církev je tvořena ariány i křesťany, ale dokonce navazuje s ariány spojenectví. Tím však žádnou skutečnou jednotu nebuduje, ale namísto prostoru pro dialog spíše vytváří podhoubí pro radikalizaci okrajových proudů. Zodpovědností administrátorů církve však nemá byt na prvním místě udržování instituce v chodu a vymýšlení nových misijních strategií, ale ve smyslu Kristových slov usilování o jednotu, jejíž základ musí byt teologický a nikoliv manažersko-ekonomický.
B.Jetelina, ASD mezi modernou a postmodernou, str. 148.
Pozn.autora – Není tajemstvím, že nejvíce odvážná kázání mají už jen ti,kteří odešli z přímého zaměstnaneckého poměru církve nebo do důchodu.
Přesto, že mnozí „vědí“, toto je nejspíše „výhodnější“ – http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/prebenda